Supertalent
Hlavně mít z tenisu radost, říká Vondroušová
28.05.2019 11:13 Rozhovor
Před dvěma lety si na pařížském French Open zahrála svůj první grandslam v životě. Pro soupeřky byla neznámou senzací. Dnes je Markéta Vondroušová postrachem i pro nejlepší tenistky světa. A to jí je teprve devatenáct.
Oranžové kurty poblíž Eiffelovky jí sedí. Zažila zde juniorskou i seniorskou premiéru na grandslamu. Letos na svém oblíbeném French Open nastupuje poprvé jako hráčka top 40 světového žebříčku WTA.
Nejdříve vás, stejně jako řadu dalších tenistek, trénoval otec. Lucie Šafářová třeba prozradila, že ten její měl až vojenský přístup, bylo tu u vás podobné?
Můj táta říkal: Hraj hodinu denně, hlavně ať tě to baví. Zhruba do dvanácti let jsem trénovala u nás v Sokolově jen hodinu denně, jinak jsem si užívala dětství, lítala venku. Později jsem s dědou jezdila na dva dny v týdnu trénovat do Prahy na Štvanici a zase zpět do Sokolova. Ale občas jsem slýchala, že trénuju málo.
Málo?
Plno holek trénuje strašně moc od malička, nemají ani moc dětství a při první příležitosti se na to vykašlou. Ani se jim nedivím. Já začínala možná pomaleji, ale jsem za to hrozně vděčná. Mám do tenisu pořád ohromnou chuť.
Máte mladší sestru, také hraje tenis?
Ne, hraje u nás v Sokolově volejbal, baví ji to. Občas za mnou s mamkou dorazí na turnaj a naopak já, když mám volno, jezdím fandit jí. Je fajn, že obě sportujeme, i když každá jinak.
Nedávno jste na Instagramu zveřejnila nenávistné komentáře naštvaných sázkařů, kteří po vaší prohře ve čtvrtfinále turnaje v Miami přišli o peníze. Byly tam vzkazy jako: Nenávidím tě. Chcípni, skončila jsi. Zemři na AIDS a ještě horší....
Tehdy se opravdu odvázali... Ale už jsem zvyklá. Poprvé se mi to stalo, když jsem v Austrálii prohrála finále. Tehdy mi bylo šestnáct. Pár těch reakcí jsem posílala mámě a brečela. Říkala jsem si: Proč mi tohle píšou? Proč jsou tak zlí? Byla jsem z toho rozhozená. Od té doby se to děje po každém zápase, který prohraju.
Co to s vámi dělá dnes?
Už si z toho nic nedělám. Říkám si: No, dobrý, zase otravujou. Vždycky to rozkliknu a hned to vymažu. Akorát mi pořád přijde neskutečné, že lidi něco takového napíšou.
I na kurtu vypadáte, že s vámi jen tak něco nezamává.
Držím emoce v sobě. Ale někdy to na mě po fakt důležitém zápase, který prohraju, padne. V šatně si pobrečím, ale hned to hodím za hlavu a další den už se tím netrápím.
V květnu jste poprvé nakoukla do top 40 žebříčku WTA, jste šestnáctou nejlepší tenistkou sezony. Máte za sebou nejúspěšnější půlrok kariéry?
Určitě. Teď hlavně nemám výkyvy. Srovnala jsem se už i s očekáváním lidí. Tenis si užívám daleko víc než loni, kdy jsem obhajovala hodně bodů a byl na mě velký tlak. Taky jsem tehdy dost řešila trenéra. Pan Hřebec už totiž se mnou nechce jezdit na zahraniční turnaje, takže jsem hledala, koho k němu přibrat. Na konci roku jsem našla Honzu Hernycha, který s panem Hřebcem dřív trénoval, rozumí si i s mým kondičním trenérem Michalem Vágnerem. Takže jsme všichni dobrá parta.
Váš trenér Jiří Hřebec je tenisová legenda. Finalista Davis Cupu, někdejší pětadvacátý hráč světového žebříčku. Jak ho vnímáte?
On je obrovská osobnost na kurtě i mimo něj. Sedíme tu často spolu a povídáme si třeba celý den. On se z tenisu nikdy nezbláznil, je pořád na zemi. Říká, abych tenis neprožívala až na krev. Jednou mi řekl: Lidi, co jedou kolem v tramvaji, nevědí, že teď máš mečbol. Občas si na jeho slova vzpomenu i při zápase.
Zmínila jste očekávání lidí a tlak...
Ten je na nás pořád. Každý turnaj, každý zápas. Já se to snažím nevnímat. Hraju tenis hlavně pro sebe. Loni jsem prohrála pár zápasů za sebou a už se z toho dělala tragédie. Já to moc neřeším. Mám okolo sebe lidi, kteří vědí, co je pro mě a můj tenis důležité. Myslím, že jsem nohama pevně na zemi.
Jaký máte cíl pro pařížský grandslam French Open?
Trenéři mi říkají, abych měla z tenisu hlavně radost. Uvidíme, jak daleko dojdu.
Jak se vlastně chovají ty největší tenisové hvězdy?
Na turnajích máme občas společné jídelny, kde se míjíme i s tenisty, to je fajn. Třeba Feďák (Roger Federer, pozn. red.) je hrozně milý a pokorný. A Nadal? Ten zdraví úplně všechny.
Často to bývá tak, že ti opravdu úspěšní sportovci jsou velmi skromní.
Ano, viděla jsem to u Simony Halep. Když jsme proti sobě hrály ve Fed Cupu, byla světovou jedničkou. Skoro mě neznala a chovala se moc mile.
V ženském tenise ale kamarádství moc nenajdeme, že?
Moc ne. Je to drsné. V juniorkách to takové nebylo. Nejvíc se bavím s Bárou Strýcovou. Při deblu v Austrálii jsme si sedly na kurtu i mimo něj.
Co třeba Serena Williams?
Tu je těžké potkat jen tak, je od nás hodně oddělená. I Šarapova si žije ve své bublině. Tyhle holky mají obrovské týmy svých lidí, takže ostatních si nevšímají.
Váš tým se asi s těmi jejich nemůže rovnat, že?
Serena s Marií jsou jinde, jde o největší hvězdy tenisu. Já jsem oproti nim úplně na začátku. Jezdím jen s trenérem Honzou Hernychem a jezdí za mnou přijede rodina.
Hodně se píše o tom, kolik milionů tenisté vydělávají.
Jasně, na první pohled jsou to krásné částky, ale lidé často vidí jen jednu stranu mince.
Co tím myslíte?
Daně seberou hodně a náklady na sezonu jsou milionové - trenéři, letenky, hotely. Každý týden někde jsme. Já si žiju tak trošku svůj sen, živí mě to, co mě ohromně baví. Ale není vše tak růžové, jak se na první pohled zdá.
V čem ještě je život tenistky náročný?
Pro holky je těžké najít si a udržet přítele. Já mám přítele od patnácti, už je zvyklý na to, že je tu často sám. Vidíme se týden, pak jsem měsíc pryč.
Jak to vlastně máte se školou?
Dodělávám obchodní akademii, už mi chybí jen maturita. Loni v září jsem měla jít na maturitu z angličtiny, ale kvůli tomu, že se mi povedlo US Open (dostala se do osmifinále, pozn. red.) jsem to nestihla. Ale rozhodně si ji dodělám, to je základ.
Markéta Vondroušová (19) |
Profesionální tenistka (38. na žebříčku WTA), levačka pověstná svými kraťasy. Bývalá juniorská světová jednička (2015), reprezentantka ve Fed Cupu. Jejím domovským tenisovým klubem je 1. ČLTK Praha na Štvanici. Pochází ze Sokolova, ale poslední roky žije v Praze. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.