Poklekla a v nekonečných slzách se nechala omámit sílou okamžiku. Nevěřilo se jí. Ona to dokázala. Jana Novotná vyhrála Wimbledon. Zavzpomínejme na dojemný příběh z roku 1998 o tom, jak "šedá" skorotřicátnice okouzlila Anglii. Jak konečně brečela - radostí.
Tenhle příběh je jedním z nejsilnějších v ženské sekci Wimbledonu. Angličané jej milují a na Janu Novotnou, poslední českou vítězku legendárního turnaje, dodnes vzpomínají. Takže - trochu řádek inspirace pro Petru Kvitovou, která hraje v sobotu finále.
Tragédie inspirací
Píše se rok 1993. Čtyřiadvacetiletá Novotná hraje svoje první wimbledonské finále. Už během turnaje si ji oblíbilo náročné anglické publikum. Třeba díky vznešeným slovům úcty směrem k travnaté legendě, která pronášela, kudy chodila. Novotná ve finále hraje se Steffi Grafovou, světovou jedničkou. Slečnou Nepřemožitelnou.
Češka hraje skvěle. Na sety je to 1:1, ve třetím vede 4:1. Vše vypadá tak strašně nadějně...
Jenže německá sebevědomá mašina zapříčiní absolutní rozklepání českých nohou. Senzačně otáčí zápas. Vyhrává.
"Složila jsem se," říká pak Novotná. V paměti (nejen) britských fanoušků zůstává obraz české tenistky, kterak dlouze pláče na rameni vévodkyně z Kentu, která je hlavní postavou předávajícího ceremoniálu. Vznešená dáma se stane Novotné wimbledonským mementem.
V roce 1997, kdy unavená a zraněná prohraje své druhé finále, tentokrát proti Martině Hingisové, jí vévodkyně špitá do ucha: "Nebojte, Jano, napotřetí to vyjde, uvidíte." Novotná to tentokrát bere s úsměvem, Hingisová byla lepší. Dokonce z legrace švýcarské kamarádce vzala Rosewater Dish, Mísu na růžovou vodu, tedy onu legendární trofej pro vítěze. A rozesmála diváky.
Novotná vytvořila tlak na Novotnou
Příští rok už to sranda nebyla. Novotná držela talíř a plakala. Dokázala to. I když nebyla favoritkou. I když se jí nevěřilo: i když všichni psali, že bude pokračovat nadvláda mladých střelkyň, tedy Hingisové, sester Williamsových... Kdepak!
Serenu Williamsovou i Hingisovou porazila Novotná na své slavné cestě do finále. Tam ji čekala překvapivá soupeřka, Francouzka Nathalie Tauziatová. Žena tehdy hrající jako bohyně.
"Předešlé zápasy s Williamsovou nebo Hingisovou byly také těžké, nenastupovala jsem však do nich v roli favoritky, což mi vyhovovalo," říkala pak Novotná. "Ve finále s Nathalií Tauziatovou, která hrála v životní formě, však bylo vše obráceně. Nečekalo se ode mě nic jiného než vítězství a být v takové pozici není nikdy jednoduché. Navíc jsem sama sebe těsně před finále dostala vnitřně pod obrovský tlak."
Jenže tentokrát byla psychicky silná. Ve svérázném ženském tenise znamená pozitivní myšlení... vlastně úplně všechno. Mentální stránka dělá rozdíly. A vítěze. Vítězky. Celý Wimbledon se těšil, jak ta sympatická ubrečená blondýna z Česka, která miluje tradiční turnaj, konečně dojde ke splnění velkého snu.
"Come on Jana!" ozývalo se ze všech koutů centrálního dvorce. Přitom, získat si takto dlouhodobě anglické publikum, to je rarita, jedinečná věc. "Byla jsem dojatá, díky, Anglie," komentovala diváckou kulisu Novotná. Místní noviny pak psaly, že "Wimbledon fandil Novotné jako rodilé Britce".
Šepot vévodkyně
Finálové vítězství nad Francouzkou ale nebylo snadné. Novotná si nechala vzít hned první podání. Prohrávala 0:2, ale nakonec první sadu otočila. V druhé vedla 5:3, už zase byla tak blízko.. Jenže zase znervózněla. Nic se jí nedařilo. Prohrála tři hry v řadě. Šok. Francouzka vedla 6:5. Novotná však podnikla sondu do vlastního nitra. "Psychicky jsem se cítila pořád dobře." Srovnala na 6:6.
Přišel tie-break. Novotná se změnila v tenisový šinkanzen. Tauziatové dovolila jen dva míčky. Po posledním vítězném úderu klekla na trávník. Game - Set - Match. Tohle byly slzy štěstí! Poprvé v Anglii tekla Novotné z očí radost. I letmé pohledy do publika ukazovaly dojemné sdílení pocitů Češky a anglických fanoušků. Ano. Wimbledon plakal.
"Je to splnění mého životního snu. Jen těžko mohu popsat, co právě cítím," říkala Novotná po zápase a pořád plakala. To už se mazlila s Mísou na růžovou vodu. Byla jen její. Když trofej dostávala od vévodkyně z Kentu, pošeptala potichu sympatická šlechtična do uší české holky: "Vidíte, říkala jsem vám, že napotřetí to vyjde."
Snad Petra Kvitová nebude čekat tak dlouho...
TAKHLE "VZALA" NOVOTNÁ TROFEJ HINGISOVÉ
A TAKHLE SE RADOVALA Z TITULU V ROCE 1998 (NA KONCI VIDEA, SERVER YOUTUBE NEDISPONUJE MNOHA ZÁBĚRY ZE SLAVNÉHO FINÁLE)
