Dřina, pot, slzy, beznaděj. Kdo za vrcholovým tenisem vidí jen pozlátko, mýlí se. Podle české tenistky Terezy Martincové je snaha udržet se mezi špičkou nejen psychická zátěž, ale také fyzická. Po jednom z tréninků se čtyřiadvacetiletá hráčka podělila s fanoušky o snímek své ruky hrající všemi barvami.
Sport milionářů... Such a sad story ((je to smutný příběh- překlad redakce), když vám ukazují jen tu světlou stránku. To nejhezčí, nejluxusnější, nejlepší. Ale to, co za tím vším stojí, vám neukážou. Tu dřinu, pot, krev, zklamání, slzy, beznaděj, strach...," svěřuje se aktuálně sto padesátá třetí hráčka světového žebříčku.
"NEVĚŘTE VŠEMU, CO VIDÍTE (a co se píše). Tím skutečným a opravdovým se nikdo chlubit nebude...," dodává Martincová. Ta letos zatím odehrála osm zápasů, šest jich dokázala vyhrát. Češka proslula mimo jiné i svým kontroverzním výrokem směrem k rozhodčí: Můžu jí dát do držky?
Za ten si vysloužila diskvalifikaci za údajné vyhrožování. Jak to v Petrohradu doopravdy bylo se snažila objasnit v projektu bez frází, kterému poskytla rozsáhlou zpověď.
O tvrdém drilu, nedostatku peněz, aféře s vyhrožováním, těžkých začátcích i nemilosrdném světě vrcholového tenisu, složitých vztazích. "Nejsem normální holka. Když myju nádobí, přemýšlím, jestli jsem dneska dobře podávala. Svojí profesí žiju na sto procent, chápu, že jsem tím nemocná a druhý člověk to musí mít taky hozený trochu jinak, aby mě takovou dokázal milovat," svěřila se rodačka z Prahy.
V tenisovém světě má Martincová jediný cíl. Vyhrát další zápas. "Není to o rankingu. Není to o tom, jestli budu teď sto sedmdesátá nebo sto třicátá. To nehraje roli. Důležité je, abych věděla, že jdu nahoru," doplňuje hráčka, která se "běžným smrtelníkům" pokouší ukázat nástrahy vrcholového sportu. Obrovská modřina přes celou dlaň je podle tenistky jen jedna z mnoha nepříjemností, se kterými se musí poprat.
