Český tenis se nese na vlně euforie. Muži se probojovali do finále Davisova poháru, ženy do semifinále Fed Cupu. Úspěšní byli také junioři. Proto se zdá, že změna ve svazovém vedení na únorové volební valné hromadě, kde by Iva Kaderku mohl vystřídat europoslanec Edvard Kožušník, není aktuální. Přesto vše není tak růžové, jak se může zdát.
Prezident svazu Ivo Kaderka je rád úspěšný. Asi jako každý. Proto v posledních týdnech nikde nezapomíná zdůrazňovat velké "úspěchy" posledního roku. Jenže jedná se opravdu o zápisy, které řadí český tenis mezi absolutní světovou špičku?
ČTĚTE TAKÉ: POLEMIKA: Kožušník tenisovým šéfem. Dobrá volba?
Tenisový boss Kaderka: Kožušníkova vize? Nesmysl
Částečně. Mužský tenis zažil skutečně úspěšný rok. Radek Štěpánek s Tomášem Berdychem dotáhli národní tým až do velkého daviscupového finále, kde dostali nasekáno od nezastavitelných Španělů. Jenže finále jasně ukázalo, že všechno není báječné.
Za Štěpánkem s Berdychem není adekvátní náhrada. Ano, na postup do finále to (tentokrát) stačilo, ale to jen proto, že se v předchozích duelech všechno "sešlo". Stačí, aby jeden z dvojice českých hrdinů vypadl, a je zle. Světové velmoci poté budou mít jak lepší týmovou jedničku, tak dvojku.
S pohledem do budoucnosti je navíc znepokojující, že dvojici B+Š nemá kdo nahradit. Češi sice mají řadu velkých tenisových talentů, vždyť hráči do 16 let skončili na letošním mistrovství světa třetí, jenže dovést talent v českém sportovním prostředí mezi seniory? Nelehký úkol.
Právě stagnace hráčů kolem patnácti let je vážným problémem i podle bývalé skvělé hráčky Hany Mandlíkové, která v areálu pražské Sparty od loňského léta vypomáhá s výchovou nových hvězd.
"Řekla jsem už stokrát, talenty tady nechybí, ale dojdou do určité úrovně a potom se zastaví. Musíme vymyslet něco, aby děti ve čtrnácti patnácti nebyly se sebou spokojené. Nestačí mít krásný auto a dům. Když chci něco dokázat, znamená to vyhrávat Grand Slam, vyhrát něco v juniorech neznamená vůbec nic," vzkázala v prosinci.
ČTĚTE TAKÉ: Kožušník: Šéfem tenisu? Vždy jsem měl více aktivit
A právě velké individuální úspěchy českému tenisu po odchodu generace minulé citelně chybějí. Pryč je triumf Jany Novotné ve Wimbledonu, nebo vítězství Petra Kordy na Australian Open. Češi sbírají tituly na pouťácích, menších turnajích.
Semifinále Fed Cupu pak lze za úspěch považovat jen ve velmi opojném stavu. V dnešním formátu soutěže to znamená jednou vyhrát, jednou prohrát. Prohra navíc přišla v domácím prostředí proti Americe, která přivezla c-tým s hráčkami druhé světové stovky.
Český tenis je tak z celkového pohledu tak někde uprostřed. Není na tom špatně, ale ani úplně nejlíp ze všech. Nejdůležitější změnou, která musí přijít, je metodika výchovy nových Berdychů, (lepších) Vaidišových, Štěpánků... Hráčů, kteří mají na to, přiblížit se světové špičce.
A k tomu jsou zapotřebí peníze, které Ivo Kaderka díky svým zlatým kontaktům umí sehnat. Když si k tomu navíc najme mediálního poradce, který mu čas od času poradí, co je lepší říci jinak či neříci vůbec, může být šéfem tenisu ještě dlouho. A český tenis se pak třeba stane úspěšným.
Foto: Robert Sedmík
