Případ Šarapovová
Šéflékař: Doping si hlídají sportovci. Je to těžké, namítají

Cesta k olympijské medaili dnes nepředstavuje jen trénink a načasování formy na vrcholnou akci. Zhatit cestu k úspěchu může pouhá nepozornost, která povede k dopingu, tak jako možná v případě tenistky Marie Šarapovové. Je přitom odpovědností každého sportovce, aby měl přehled, jaké podpůrné látky smí užívat.

To platí i pro české sportovce a medailové naděje pro blížící se olympijské hry v Riu de Janeiro. "Je věcí sportovce a eventuálně jeho doprovodu, aby dbal na dopingová pravidla, která jsou neúprosná," řekl Jiří Neumann, šéflékař českého olympijského týmu. Uvedl, že ČOV proto spolupracuje s antidopingovým výborem a každý český sportovec, který pojede do Ria, musí být v on-line databázovém systému ADAMS pro zpracování a zadávání dat týkajících se veškeré antidopingové problematiky.

Bývalá světová jednička Šarapovová v pondělí na tiskové konferenci v Los Angeles oznámila, že měla během lednového Australian Open pozitivní nález na látku meldonium, kterou užívala léta, ale nevšimla si, že je od letošního roku již zakázaná.

Mezinárodní antidopingová agentura WADA aktualizuje listinu zakázaných látek každý rok. Nový seznam vždy v předstihu zasílá národním svazům. Český tenisový svaz o nich informuje v rámci správních rad reprezentace a trenérských rad. Vrcholní hráči jako Tomáš Berdych a Petra Kvitová se o listinách dozvědí od organizací WTA a ATP.

Je to na nich 

Je na každém z nich, aby si buď sám, nebo za pomoci realizačního týmu hlídal seznam zakázaných látek. Ale ne každý se chce o své způsoby podělit. "To je know-how, které nechceme zveřejňovat," řekl Karel Tejkal, mluvčí České sportovní, která má ve svém Starteamu právě dvojnásobnou vítězku Wimbledonu Kvitovou.

I veslařský svaz vychází sportovcům vstříc a rozesílá aktualizace seznamů. "Ale to by pak sportovec měl být skoro biochemik, aby rozeznal složení léku. Není tam napsaný lék, ale látky. A to je komplikované," řekla skifařka Miroslava Knapková. "Člověk si musí hlídat také pití, aby mu tam někdo něco nenasypal," doplnila.

Olympijské vítězce z Londýna pomáhá její lékař, kterého se vždy zeptá, jestli je nový přípravek či lék v pořádku. "Ale zodpovědnost mám pořád já," upozornila. Přiznala, že seznam zakázaných látek dopředu nezkoumá. "Až když chci nějaký lék. Já se někdy bojím vzít jakýkoliv lék, než abych si vzala něco špatného," řekla.

Podle sportovního ředitele tenisového svazu Jaroslava Balaše je na českém území hodně dopingových kontrol na turnajích i při extralize. "Naposledy byli testování negativně čtyři hráči na lednovém halovém mistrovství republiky," řekl Balaš. Uvedl, že třeba loni koncem listopadu prošel mimosoutěžní kontrolou i Lukáš Rosol.

Kontrola i v mobilu

Sportovec podle současných pravidel musí vyplňovat formuláře a hlásit, na jakých místech a odkdy dokdy bude k zastižení. K tomu už existuje i aplikace v mobilním telefonu.

Dříve nic takového nebylo a tenisté na sebe nechávali kontakt na pevnou linku. Na té před třinácti lety oznámili ze Švédska Bohdanu Ulihrachovi, že mu v těle našli nandrolon. "Asi tři dny jsem nespal. Bylo to šílený," vzpomínal dnes.

Nejdříve dostal dvouletý trest, ale ten mu byl později zrušen, neboť zakázanou látku obsahovaly podpůrné preparáty podávané hráčům oficiálními fyzioterapeuty ATP. Po svém martyriu má Ulihrach na dopingový systém vyhraněný názor. "Ať prokážou lidem, jak to ovlivnilo výkon. Proč musí jenom sportovci prokazovat, jak se látka dostala do těla. Ať prokážou, že to opravdu zlepšilo výkon," řekl Ulihrach.

Tenkrát si sám listinu zakázaných látek nekontroloval. "Na turnajích ležely kartičky s listinami, ale nikdo si to nebral a nestudoval to," podotkl Ulihrach. Dodal, že pouze na prvním turnaji roku v Dauhá podepisoval, že souhlasí s antidopingovou politikou.