Začátek byl poněkud bizarní. „Hodně štěstí zdraví, hodně štěstí zdraví,“ pěl spolu s tisícovkami sportovních fanoušků v pražských Vysočanech Martin Dejdar. Člověk si připadal spíš jako na nějaké estrádě komerční televize než jako na dostaveníčku legend světového tenisu. Jenže oslavenec si menší estrádu zasloužil. Svíčky z obřího dortu ve tvaru rakety sfoukával Boris Becker.
Sám Becker se tenisové akce Advantage tennis zúčastnit nemohl. „Byl jsem na operaci s kyčlí a doktoři mi ještě doporučili klid,“ zopakoval směrem k zaplněné O2 Areně. I jako nehrající divák ale sklidil suverénně největší potlesk při slavnostním zahájení.
A to s ním na kurtu nestála žádná béčka bílého sportu. Ta nejzářivější áčka byla ze Švédska. Dohromady třináctinásobní grandslamoví vítězové Mats Wilander (7) a Stefan Edberg (6). Za další třeba Miloš Mečíř, Jiří Novák nebo Karel Nováček.
ČTĚTE TAKÉ: Becker: Přál bych si u nás talenty, jako mají Češi
Ručník po francouzsku
Diváci však na podobných tenisových exhibicích nechtějí pouze uznale kynout hlavami a zírat s otevřenou pusou. Chtějí se i bavit, a proto je potřebné získat na předvystoupení sportovce-šašky. Tuto roli na sebe v sobotu v Praze vzala při úvodní čtyřhře čtveřice Steeb, Jelen, Leconte, Taróczy.
Především Francouz Henri Leconte, finalista French Open z roku 1988, dostával přítomné do podivných křečí smíchu. Nechával proudit emoce, tropil hlouposti. Když třeba v jednu chvíli v návalu „zlosti“ na svého maďarského spoluhráče pustil na kurt místo sebe sběrače míčků.
O chvilku později pak výkřikem patřícím do doby pravěké počastoval přítomné u své lavičky. „Henri se nezbláznil, to se pouze snažil česky požádat o ručník,“ prozradila druhá moderátorka večera Diana Kobzanová. Leconte bavil, stejně jako v létě při exhibici na Štvanici s patem Cashem.
ČTĚTE TAKÉ: Vzpomínka na předlistopadové bitvy, Švédové znovu útočí
Neotřele na tenis: mistry dopraví k milionům lodě
Ne každý má šaška v krvi
Po deblových klaunech přišel na řadu hlavní program večera. Československo - švédská tenisová bitva dala vzpomenout na velké souboje z osmdesátých let. Na jedné straně Mečíř, Novák a Nováček, na straně druhé Edberg s Wilanderem. Druhá strana jasně vyhrála.
„Jde ale hlavně o to, pobavit diváky,“ řekl po svém triumfu nad Novákem Edberg. Oni dva ve třetím duelu fanoušky bavili, v jednu chvíli se dokonce dali do parodování Borise Beckra a Johna McEnroea. Ten byl v podání jinak chladně robícího Edberga jako živý.
To utkání mezi dvěma velkými kamarády Nováčkem a Wilanderem nabídlo podívanou spíše odrazující od podobných „show“. Spousta chyb v duelu bez emocí diváky nenaplnila. „Ne každý to má v krvi, tak jako třeba Henri Lecont,“ řekl smířeně Nováček, kterému by snad i člověk uvěřil, že byl u prohry zklamaný.
Foto: ČTK
