Lucemburský tenista Gilles Müller nepatří k nejzářivějším hvězdám letošního Wimbledonu, nicméně ve třetím kole předvedl vskutku nevídané číslo. Během třiceti vteřin nasázel domácímu soupeři čtyři esa za sebou a game tak ukončil, aniž se Aljaž Bedene dotkl míčku.
Podání patří mezi nejdůležitější atributy jak v ženském, tak v mužském tenise. John Isner nebo třeba Ivo Karlovič jsou hráči, kteří svou hru staví především na kvalitním servisu, bez něhož by jejich hra byla poloviční. Rekord v rychlosti drží Samuel Groth, který v roce 2012 předvedl servis s rychlostí 263 km/h. Jelikož však šlo o challenger, není jeho prvenství oficiální. I on se nejspíš podivil suverenitě, technické přesnosti i chladné hlavě, jaké v sobotu předvedl Müller.
Na soupeřovu stranu hracího pole napálil v jedenáctém gamu prvního setu čtyři esa za sebou, jako by se nechumelilo. Bedene se buď zoufale pokusil natáhnout po balonu, nebo se jen bezmocně ohlédl. Vrátit míček se mu však ani u jednoho podání nepodařilo, a tak si třiačtyřicetiletý Lucemburčan připsal celý game za necelých třicet vteřin hry.
Je to něco nevídaného i proto, že je letos kvůli suchu travnatý povrch pomalejší, než bývá. Komentátoři i diváci nad Müllerovým počínáním jen kroutili hlavami a jeho parádní číslo ocenili potleskem.
Světová šestadvacítka potvrdila roli favorita zápasu a po osmnácti esech a třech odehraných setech porazila Bedeneho poměrem 7:6, 7:5, 6:4.
