Jako by letos majitelé klubů zapomněli hráčům za získání titulu v Gambrinus lize vypsat odměny. Na hřištích to totiž v posledních kolech vypadá, že o trofej nikdo nestojí.
Už dlouho se nestalo, aby byl závěr ročníku fotbalové ligy tak vyrovnaný a dramatický jako letos. Bohužel to neznamená, že by se na špici rvala čtyři kvalitní mužstva předvádějící úchvatný fotbal. Neustálá rotace týmů na předních příčkách je důkazem, že se nikdo z adeptů na titul nedokáže vyvarovat výkyvů a překvapivých porážek.
V tomto ročníku jsme to zažili už několikrát. Na konci podzimní části ligy se do čela dostala Sparta, která do té doby vzbuzovala zájem spíše bídnými výkony a výměnou trenéra. Místo potvrzení dvoubodového náskoku hned v prvním zápase jara s Jabloncem prohrála 0:3, což znamenalo nejtěžší domácí porážku od roku 1979. Následovala série nevyrovnaných výkonů, prohra se zachraňujícím se Zlínem, v Budějovicích zase Spartu potupil její bývalý kapitán Poborský. Vskutku vznešená cesta za titulem...
Tápání Sparty tedy využila Slavia, která po dlouhé době dokázala skloubit pohlednou hru s pravidelným bodovým ziskem. Hned se začalo mluvit o tom, že sešívání po dlouhé době nebudou ti věčně druzí. Všechno vypadalo růžově - po 21. kole vedla Slavia ligu o čtyři body před Spartou, trenér Jarolím podepsal novou smlouvu. Jenže si asi vzal špatné pero. Slávisty totiž vidina titulu vyděsila natolik, že v následujících šesti zápasech vydřeli pouhé tři body za remízy, téměř devět hodin nedokázali protlačit míč za brankovou čáru a z prvního místa se tak poroučeli až na čtvrtou příčku za Mladou Boleslav. Tomu se říká ligový finiš! Slavii se letos přesto jeden sen splní - konečně nebude ta druhá. Pro jistotu bude rovnou čtvrtá.
Poté, co zkolabovala Slavia, se v 25. kole do čela dostal Liberec, ale opět to nebylo na dlouho. Skromný tým vedený motivátorem Lavičkou totiž vinou katastrofálního výkonu proti Zlínu nabídl první příčku po vzoru pražských "S" ostatním. Před zmiňovaným zápasem snad nikdo nepochyboval, že si Liberec na domácí půdě s outsiderem z Moravy poradí. Zlín, který do té doby už dvě sezony nevěděl, co to je vyhrát na půdě soupeře, však v poločase vedl 2:0. Díky drtivému náporu v závěru zápasu nakonec Severočeši odvrátili pohromu a alespoň na remizovali. Zlínští venku doposud nastříleli ve 14 zápasech pouhých pět branek, z čehož hned dvě byly do sítě mistra minulého ročníku. Jen sami Liberečtí vědí, co jim teď visí v kabině za motivační hesla.
Když se dva perou, třetí se směje - tak tohle přísloví v české lize neplatí. Mladá Boleslav na jaře mohutně doháněla vedoucí trojici. Ve 22. kole ztrácela na vedoucí Slavii dokonce devět bodů, ale díky skvělým výkonům se za další čtyři kola před sešívané dostala. Středočechům se pak naskytla skvělá možnost dotáhnout se na Spartu, která v té době okupovala druhou příčku, a zúročit tak definitivně svou stíhací jízdu. Hráči k tomu měli ideální příležitost - osud jim do cesty přihrál v té době tragickou Slavii. Středočeši však pokračovali v nastoleném trendu. Na Slavii remizovali 1:1, a to jen díky tomu, že Slavia, která z radosti, že konečně po 505 minutách dala gól, pro jistotu skórovala i do vlastní sítě.
Bonbonek na konec si pro fanoušky schovala Sparta. Z domácího zápasu s Libercem, který mohl v případě výhry zajistit letenským hráčům dvě kola před koncem luxusní náskok čtyř bodů, vzešla pouze nic neřešící remíza. Sparta nedovedla využít ani toho, že Liberci, který má v současné době v kádru horko těžko 12 kvalitních fotbalistů, se v průběhu zápasu zranili dva hráči, takže Severočeši dohrávali s dorostenci.
V této sezoně to už však těžko mohlo někoho překvapit. Vždyť v soutěži, kde Jablonec porazí v jarní části pouze dva týmy, a to zrovna Spartu a Slavii, kde sestupem ohrožený Zlín suverénně smete Spartu a sahá po třech bodech i v Liberci, kam většina týmů jezdí bránit bod, je možné cokoliv.
Prognózu, kdo nakonec ligu vyhraje, si přečtěte zde.
Foto: ČTK
