Rozhovor s předsedou ČSTV
Úspěchy ano, peníze ne. Sport trpí. Jansta: Musíme ho očistit!
15.08.2012 06:40 Rozhovor
Je to neuvěřitelné. Český sport se nachází v hlubokém marastu a přesto dokázali jeho reprezentanti zazářit na olympijských hrách. 10 medailí, z toho 4 zlaté - to je bilance, která vzhledem k okolnostem šokuje. Cestu z těžkých časů a zlepšování podmínek pro český sport, chce symbolizovat padesátiletý právník Miroslav Jansta, jenž začíná pátý měsíc v čele Českého svazu tělesné výchovy.
Jansta má těžkou práci. Novela loterijního zákona vzala sportu spoustu peněz, již dříve navíc ztratil Sazku. Budoucnost? Nejistá. Hodně majetků chátrá, nejsou finance na opravy. Předseda ČSTV Jansta odmítl plat i služební auto a říká: "Sportu se musí zase začít věřit."
Takhle špatně na tom český sport ještě nebyl - paradoxně, olympijské hry to zatím nepotvrdily. Ale už teď může být varujícím příkladem třeba Slovensko, které letos nezískalo ani jednu zlatou a řeší tam podobné problémy jako u nás. Před více jak čtyřmi měsíci jste se, jako celospolečensky vlivný člověk, chopil vlády nad ČSTV. Jak pracujete na cestě z klinické smrti?
Je nejprve dobré znát důvody současné situace. Český sport dostala do klinické smrti nejdříve privatizace, protože nadnárodní firmy, které kupovaly banky a další velké společnosti, dávaly do sportu minimum. Proč? Není to dobrý byznys. V Česku rozhodně ne. A tak přispívaly a spíše zanedbatelnými částkami. A funkcionáři, kteří zůstali ve sportu zůstali, pak byli absolutně bez zkušeností z tržního mechanismu. Typickým příkladem je kauza Sazka, v níž se poloprofesionál Aleš Hušák zmocnil firmy, která v normální společnosti nemůže zkrachovat. Jen vydělávat. A on jí kvůli neschopnosti našich představitelů v Českém olympijském výboru (ČOV) a ČSTV ke krachu přivedl! Přišly jsem o desetimiliardové majetky. A posledním důvodem současné krize je nedodržení volebních slibů některých politických stran. Zklamali mě hlavně senátoři ČSSD. Ti podpořili novelu loterijního zákona, přičemž třeba pan Dientsbier aktivně vystupoval pro sport. A pak zvedl ruku pro novelu!
To pořád mluvíte o důsledcích. Já se ptám, co s tím budete dělat.
Už se k tomu dostávám. Jak jste řekl, český sport skutečně prožívá klinickou smrt a my pracujeme na tom, abychom sport někam nasměrovali. Měli jsme dobrá jednání s panem Kalouskem, která byla poměrně dlouhá, připravujeme další.Prioritně chceme balíček opatření, která by ve stávající ekonomické situaci mohla sport stabilizovat v rámci jeho vztahu se státem.
Jenže ten vztah je hodně komplikovaný. Už jsme mluvili o novele loterijního zákona, díky níž se peníze z loterijní převádějí rovnou na účty obcích a měst, které rozhodují o následném přerozdělování. Je jasné, že to znamená ekonomickou degradaci sportu. Město raději opraví komunikaci, než aby dalo peníze na mládež, což není tak viditelné.
Ano, máte pravdu. Máme spočítáno, že kvůli novele máme o 1,7 miliard korun méně než v roce 2010. Pan Kalousek přidal sice z rozpočtu 800 milionů, ale je třeba jednat. První řešíme novelu, v úvahu připadá, že by nám šlo ze Sazky a kursovek nějakých ještě pět procent. Musíme najít optimální variantu mezi politickou mocí a námi. Protože na co my chceme peníze? Na reprezentaci, na infrastrukturu, sportoviště, na trenéry a na mládež do dvaceti let - o to by se měl starat stát. To je páteř českého sportu.
Sice jste podepsali s Asociací obcí a měst memorandum, v němž asociace doporučuje obcím investovat do sportu stejné částky jako v minulosti, ale nemůže jim to přikázat. Budete mít nějaké kontrolní mechanismy? Třeba černou listinu ve smyslu - tenhle starosta sliboval podporu sportu, ale peníze ubral?
Ano, rád bych něco takového zavedl. Chtěl bych ukázat, jak politici splnili sliby. Kdyby všichni dali třetinu z "dobra", které jim přijde, bylo by to tolik, kolik sport dostával před novelou. Kdyby polovinu, budeme posílat děkovné dopisy. Začátkem příštího roku se podíváme, jak to fungovalo, jaké byly výsledky a seznámíme s tím veřejnost.
Jak vlastně vypadá vaše vize "nového" ČSTV, nového rozložení sil ve sportovní funkcionařině?
Cílem je vytvoření silného Českého olympijského výboru, pak svazů, které by odpovídaly za reprezentaci a jednou za čtyři roky budou skládat účty, jak úspěšné byly. A rovněž se musíme zaměřit na lokální místa, na kluby a sokoly, které by měly vytvářet podhoubí, všechno musí být provázané.
Takže hlavní roli po ČSTV by měli převzít olympionici?
Ano, přesně tak. ČOV by měl být jakýsi děkanát, a ČSTV by měl být správce zařízení. Zachraňovat a rozvíjet majetek. Výtěžky by šly do ČOV na metodiku a přípravu, na placení provozu. ČOV by byl metodicko - legislativní hlavou, která bude řešit ty hlavní problémy, měl by se stát připomínkovým a legislativním centrem. Je to běh na dlouho trať, ale některé věci máme za sebou - hlavně zbavení se všech lidí, kteří měli cokoliv společného Alešem Hušákem a Sazkou. Sportu se zase musí začít věřit.
A kde tedy teď budete hledat nové zdroje financí?
Nejdůležitější je základ. Chci, aby bylo vidět, že sport něco znamená. Sport musí mít jinou hodnotu, musí mít společenské uznání. Kromě samotných státních peněz jsou další zdroje - co třeba VZP? V zahraničí jsou zdravotní pojišťovny významnými partnery olympijských výborů. Sport je přeci zdravý, proč jej nepodporuje VZP? Ale napřed ten základ. Nám jde o vytvoření páteře. To je onen začátek. Jsem tady čtyři měsíce a děláme spoustu radikálních změn. My teď potřebujeme tak dva roky. A pak můžeme říct: Ano, vybudovali jsme dobrou kostru. A za dalších osm let by se vše mělo projevit na přístupu společnosti. Aby cítila, že se tady fakt něco stalo. Stačí uvažovat přirozeně. Prvotní myšlenka: když někam dám peníze, chci, aby se mi vrátily. Aby nemizely do děr. Aby lidé cítili, že z daní někam ty prachy jdou. Potřebujeme očistit sport.
Možností, jak získat peníze, v současné době moc nemáte. Ale dost jich leží ve vašich majetcích, souhlasíte?
Jakých majetcích?
Třeba krkonošských skiareálech.
To je vybydlený majetek!
Prosím? Špindlerův Mlýn a další? Vždyť kolem nich dlouhodobě krouží dravci v čele s PPF!
Vybydlená je třeba Pec. Tam je potřeba investovat stamiliony. Ale my skiareály nechceme prodávat. Chci to s někým provozovat. S někým, kdo mi finančně pomůže. A žít z dividend.
Ty ale nejsou nikterak stoupající...
Ano. To je právě o správném nastavení.
Existuje nějaká nabídka, za které byste váš akciový podíl ve skiareálech pustily?
Ne. Kdybychom to prodali, tak by se to prožralo. Těmi penězi by se řešily současné problémy. Všichni by se na to vrhli.
Jsou tam majetky, které jste ochotni pustit? Napadá mě třeba plavecký stadion Podolí, další poměrně zajímavé téma.
Naopak, u Podolí chceme koupit pozemky, které jsou České televize. Teď si je pronajímáme a já je chci koupit. Abychom mohli investovat! Já nechci prodávat. Já chci investovat.
Chystáte i velkou přestavbu sportovního centra v Nymburce - to by bylo parádní, kdyby většina nebyla zchátralá, architektonicky uvízlá v roce 1973... Je to tam vážně ošklivé.
Ano. Já jsem teď ukazoval manželce zařízení, kde jsem v roce 1979 trénoval...
Kolik rekonstrukce potřebuje peněz?
Když bychom během pěti šesti let nainvestovali do Nymburka půl miliardy, bylo by to akorát. Jde o to, aby tam probíhal celoroční provoz, aby Nymburk mohla většina sportů využívat, abychom tam zavedli sportovní lékařství, aby to bylo propojený s FTVS - a vůbec celý sport napojit na školy. Se státní správou prostě musíme navázat úplně nový vztah.
Vaši odpůrci říkají, že Nymburk přestavujete hlavně pro sebe.
Co bych tam potřeboval?
Váš basketbalový klub tam hraje.
To ano, ale já chci hrát jinde. V Praze, hlavně ty velké zápasy. Já tam teď všechno mám. Navíc jsem do Nymburka zainvestoval 5,5 milionu z rozpočtu klubu, abychom tam vůbec mohli hrát! Tam ani nebyly pořádné šatny. Nikdo mi nemá co vyčítat.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.