Lukáš Bauer znamenitě ovládá současný běžkařský svět, což bude chtít zlatým podpisem stvrdit i ve Vancouveru. Kromě formy, zdraví a pohody potřebuje ještě jednu zatraceně důležitou věc. Tedy věc - muže. Muže, jenž byl před čtyřmi lety peskován celým sportovním národem.
Pamatujete? Česká olympijská štafeta v Turíně je po třech úsecích třetí, na poslední část má nastoupit Milan Šperl a bojovat o sladký bronz... Jenže nakonec je to, k překvapení (a zhrození) všech, Dušan Kožíšek.
Naprosto nepřipravený vystoupí z auta těsně před závodem. Měl mít volný den, najednou musí jet. A klesne až na deváté místo. Proč? Vše zavinil vedoucí týmu... Květoslav Žalčík. Místo Šperla omylem nahlásil Kožíška.
Funkcionářský dobrák se v tu chvíli změnil v tragikomickou osobu. "Nevím, jak se to mohlo stát," říkal zhrzeně, dokola kroutil hlavou. Byla to největší chyba v jeho sportovním životě.
Někomu může přijít divné, že Žalčík opět figuruje v olympijské nominaci. Opět jako vedoucí týmu. Možná bude znovu vyplňovat jména...
Jenže i přes turínskou chybu, za niž se smažil na pánvi všeobecné kritiky, je Žalčík naprosto klíčovým mužem právě pro Lukáše Bauera. "Je jeden z nejlepších při rozhodování, jak mazat na klasiku," říká Bauer.
Především klasická padesátka bude ve Vancouveru hlavním zlatým snem českého běžce, Žalčíkovi prostě muselo být odpuštěno. On má nejlepší oko, cit. "Za poslední čtyři roky vždy udělal správné rozhodnutí. Musím ho mít u sebe," říká jednoznačně Bauer.
Žalčík není jen alchymistou běžkařského vosku, ale protože váží na kilo stejně jako Bauer, funguje jako vrchní "testovací jezdec". Díky této skutečnosti na vlastní kůži vyzkouší sníh a následný voskový nános, jenž pak bude podporovat Bauerův výkon. "Určitě by chyběl. Oslabení servisu je jedna z nejhorších věcí," podporuje Žalčíkovu nominaci i trenér národního týmu Miroslav Petrásek.
Žalčík dostává druhou šanci. Velkou šanci. Když se Bauer zatřpytí zlatem, bude na očích jen běžec. Jen on. Bauer, Bauer, všude Bauer. Ale někde v rohu, kdesi schován, bude sedět Květoslav Žalčík. A tiše oslavovat alespoň částečné napravení té neskutečně amatérské chyby z Turína...
Foto: Robert Sedmík
