Když Vladimír Růžička vyřkl při olympijské nominační tiskové konferenci jeho jméno, manželka Tomáše Rolinka se v okamžiku rozplakala. Nečekala to ona, stejně jako samotný Rolinek. Kouč českých hokejistů přitom prohlásil, že si bez útočníka ruského Magnitogorsku nedovede svůj tým představit.
Rolinek jako by byl v šoku pořád. Ještě před odletem do Vancouveru stále nemohl uvěřit tomu, že si pod pěti kruhy zahraje vedle největších hvězd současného hokeje. A on bude jednou z nich, i když určitě nebude vidět tak, jako Ovečkin, nebo Crosby. I když...
Při oznámení nominace se prý vaše manželka rozbrečela, je to pravda?
Ano. Když trenér Růžička řekl moje jméno, tak na mě byla hrozně hrdá. Já byl spíše v šoku, absolutně jsem nepočítal s tím, že pojedu. Když už, tak jsem si dával strašně malá procenta. Plánovali jsme, že pojedeme s celou rodinou s Magnitogorskem do Dubaje.
ČTĚTE TAKÉ: Smrt ve Vancouveru: Sáňkař nepřežil nehodu z tréninku
Skokan Janda byl v kvalifikaci druhý, postupují i další
Nebrečela tak spíše kvůli tomu, že nejedete do Dubaje?
(zasměje se) To ne, ona mi hrozně moc fandí. Ví, že jsem před sedmi lety procházel těžkým obdobím. Tehdy mě Pardubice nechtěly a poslaly mě na hostování. Do toho jsme ještě měli problémy s dcerou, která šla na operaci. Ale od té doby se všechno začalo lepšit, a ona se se mnou raduje za každý úspěch.
Čím jste si vysloužil důvěru Vladimíra Růžičky?
To se musíte zeptat jeho, ale asi mi věří. Tuší, že budu něčím týmu prospěšný. Já ho teď hlavně nechci zklamat. Nechci odehrát špatný turnaj, aby na mě potom lidi ukazovali, že jsem byl na olympiádě neprávem.
On říkal, že jste hráč, který kdyby letěl puk do brány, tak tam skočíte hlavou. Skutečně?
Samozřejmě. Já bych to ale udělal v klubu i v národním týmu. Když jde o výsledek, měl by to udělat každý hráč.
Navíc jste nikdy neodřekl účast na menších turnajích...
Možná to hrálo svou roli. Člověk je po spoustě zápasů a přeletech v Rusku unavený, ale nikdy jsem nezvedl telefon s tím, že nejedu, protože mi něco je. Člověk by si určitě rád občas odpočinul, ale když jde o národní tým, tak prostě musí jet.
Jak se s vámi rozloučili spoluhráči v klubu?
Popřáli mi hodně štěstí. A hlavně jim mám dovézt nějaké suvenýry.
Co jste si řekl s těmi, kteří také jedou do Vancouveru?
Rusové na hecování moc nejsou. Spíš si z nás dělají srandu, že jedeme jen na výlet. Oni uznávají jen sebe, maximálně ještě Kanadu, s kterou podle nich budou hrát finále. Je to také tím, že v Euro Hockey Tour nás běžně porážejí. Berou nás spíš do počtu.
ČTĚTE TAKÉ: Stratég Růžička: K Jágrovi máme tři varianty
Jágr: Slováci jsou pod námi? Snad to tak zůstane
To by pro vás ale měla být o to větší motivace.
Je to pravda. Oni jsou zvláštní. Když to řeknu na plnou pusu, tak mají pořád zbytečné kecy. Vůbec nás neberou. Na druhou stranu - my jedeme pro úspěch, a když přivezeme medaili, tak budeme spokojení. A je jedno, co Rusové.
Síla Rusů je jasná. V čem jsou silní Češi?
Síla Ruska je opravdu ve všem. Oni mají výborný tým, výborné hráče. Naše síla je podle mě v kolektivu. Když si každý řekneme, co budeme hrát, nebudeme hrát na jednoho, nebo dva hráče, tak si myslím, že můžeme uspět.
Jsou podle vás v tomto kolektivním pojetí Češi proti ostatním výjimeční?
Těžko říct. Třeba o Rusech se vždy říkalo, že to jsou samé individuality. Když se ale podíváte na poslední dvě mistrovství světa, tak tam měli hráče na všechno, i na černou práci. Pod trenérem Bykovem hrají mnohem více kolektivněji.
Na playstationu si prý rád zahrajete NHL, už jste zkoušel olympijský turnaj?
Ještě ne. Ale plánuju, že si to koupím. Když jsme byli mladší, hráli jsme hodně s Michalem Mikeskou a Ondřejem Novotným. Šlo nám to. Teď ale asi počkám, až syn trochu vyroste.
To si budete moct zahrát sám za sebe...
No vidíte, to mě nenapadlo. Ani jsem nepřemýšlel o tom, že tam budu já.
A o Vancouveru se vám ještě nezdálo?
To ne, takové sny jsem neměl. Já ani nedokážu popsat, jak se těším. V životě mě nenapadlo, že se někdy podívám na olympiádu. Maximálně na letní v nějakém sportu, který ještě není tak velký a já bych se mu začal věnovat, až skončím s hokejem. Ale takhle ne.
Foto: ČTK
