Nad Vancouverem probíhá meteorologická diskotéka. Slunce, mraky, slunce, mraky. Světlo, tma, světlo, tma... Ale i kdyby bylo zataženo dočista, devatenáctiletá holka, snowboardové sluníčko Šárka Pančochová, rozzáří okolí svojí pozitivní aurou.
Společně s trenérem a nejlepším českým snowboardistou historie Martinem Černíkem působí jako z olympijského vesmíru. Jsou úplně jiní. Mluvou, přístupem, pohodou. Nedělají z ničeho vědu. Vlastně ani ze svého sportovního vztahu.
ČTĚTE TAKÉ: Na olympijských běžkách je ticho, hrozí medvědí útok
"Nedá se říct, že jsem její trenér. To je hrozný slovo. Spíš kámoš, co poradí," směje se Černík. "Stejně jako neříkáme, že jdeme od osmi od rána do šesti do večera trénovat. My jdeme prostě jezdit."
| Olympijská zpovědnice Šárky P. |
CO jiné sporty? "Mám ráda florbal, ten jsem dva roky hrála. Taky basket a fotbal. Ale ne fotbalisty. To jsou většinou šampóni."
CO očekává od závodu? "Nechci říkat nic velkohubýho. Finále by bylo super."
CO jí radí snowboardová celebrita Shaun White? "Ani nic. On je úplně jinde, strašně to dává. Ale už jsem ho tu potkala. Jsme kámoši.
CO jí chybí k úplné špičce? "Jsem lepší na slopestyle. Na U-rampě zatím nemám dost triků. Sice je technicky dávám dobře, vypadaj dobře, ale ještě by to chtělo víc. Snažím se to zlepšovat. Ostatní holky mají lepší repertoár. |
Spolupráci těch dvou předcházela dlouhá cesta. Pančochová vzpomíná: "V jedenácti jsem dostala prkno. A hned šla jezdit. Samozřejmě, hrozně jsem padala, ale počítala jsem si to. A postupně to bylo míň a míň." Pak už se projevoval výjimečný talent. Od sedmnácti se snowboardingem živí. "V Šárce je něco velkého. Navíc je pohodová a má to v hlavě srovnané. Žádná frajerka," říká Černík.
Na drink trefí s příručkou
Teď sedí vedle sebe, pořád se smějí. "Olympiáda? Je taková upjatá. Ale jo, baví mě to. Město je pěkný. Už jsme tu dvakrát byli na drinku, takže oukej," směje se Šárka. "Red Bull nám dal nějakou barovou příručku, tudíž orientaci máme dobrou," potvrzuje Černík.
Maličká česká snowboardistka je usměvavá, pro každou legraci. Když se bavíme o Číňankách, jedněch z hlavních favoritek olympiády, hned vykřikne: "Víš co, ty to dělaj pro medaili. Jsou to takové stroječky. Sto procent na umístění, klasika. Snowboardingem se nebaví, jedou si trochu jiný štýlo."
ČTĚTE TAKÉ: Šerpa i rastafarián, multikulturní běh za olympijským snem
Tři Asiatky jsou na U-rampě ve Světovém poháru před Pančochovou. "Kde že? Světový pohár? Hele, to fakt nesleduju. To nikoho nezajímá. Důležitější pro sponzory a prestižnější je snowboardová série TTR, o to jde," říká dívenka.
Klasika snowboardové neortodoxnosti - zatímco většina olympijských kolegů (až na hokejisty) se měří dle Světového poháru, Pančochová na něj kašle.
Teď je ale hlavní olympijský závod. "Ta rampa v Cypress Mountain je hrozná, sníh strašnej, snad ještě nikdo ji pořádně nesjel. Docela se bojím, že si nabiju. Je to moc."
Jediný doping, který zpomaluje
Vancouver ji jinak baví. Až na jedno. Dopingové testy. "Hrozný," kroutí hlavou. U snowboardistů jsou návštěvy komisařů speciálně "vymazlené", důrazné, neustálé. Specifický sport má specifické problémy. Tedy spíše problém. Marihuanu. Jediný doping, který zpomaluje.
"Někdo hulí a jezdí, někdo spíš hulí," krčí rameny s úsměvem Černík. "Určitě je to ale lepší než chlast a cigára. Ale byl bych blázen, kdybych zhulenej skákal do sedm metrů hluboký U-rampy. Tam jde o koordinaci ve velký rychlosti. Neměl bych šanci."
"Přesně. Kdybych si zahulila, zabila bych se. Proto tráva není doping, nepovzbuzuje výkon. Je nesmysl to tak brát. Ale já ji stejně nekouřím," pokračuje Pančochová v zeleném rozjímání.
A Černík uzavírá: "Největší droga je snowboarding. To tam napiš. Tečka."
Foto: Robert Sedmík
