Univerzální Sáblíková zaútočí na olympijské hry v Pekingu 
Zpočátku to vypadalo jako bláznivý nápad a hazard se zdravím české olympijské naděje. Již první závod však ukázal, že bruslařka Martina Sáblíková může uspět i mezi cyklistkami.
Byť do olympijských her ve Vancouveru zbývají dlouhé tři roky, jen málokdo pochybuje, kdo by měl být největší českou nadějí. Část rychlobruslařského světa už dnes v Martině Sáblíkové vidí dokonce několikanásobnou olympijskou šampionku. Ambiciózní trenér Petr Novák však na velké ovace nechce čekat tak dlouho. Rád by proto představil svou svěřenkyni již na letní olympiádě v Pekingu v příštím roce – jako profesionální cyklistku.
„Olympijské hry jsou stále ještě hodně vysoko, ještě ani nevíme, zda se o účast pokusíme na horských kolech, silnici či dráze,“ říká Novák. „První závod v časovce ale ukázal, že je na tom Martina hodně dobře,“ dodává k nedávné úspěšné premiéře v cyklistickém závodě, v němž Sáblíková skončila druhá. A to ten den vůbec poprvé v životě vyzkoušela speciální cyklistické vybavení.
Bruslaři na kolech
Cyklistické vlohy nejsou v rychlobruslařském světě nikterak výjimečné. Specialisty proháněli již šampioni Christa Lundigová či Jan Bos. Kanaďanka Clara Hughesová, která životním výkonem připravila na olympiádě v Turíně Sáblíkovou o první velkou medaili v závodě na 5000 metrů, má ve své sbírce dokonce dva bronzy z letních OH v Atlantě 1996. „V disciplínách, ve kterých jde především o fyzičku a sílu, mají šanci i rychlobruslaři či běžci na lyžích, protože velkou roli nehrají zkušenosti,“ říká trenér české juniorské reprezentace Svatopluk Henke, podle kterého by si měla rychlobruslařka vybrat silniční časovku. „Na dráze se závodník dlouho učí vybrat vhodný převod, horská kola vyžadují výbornou techniku a tvrdý boj se soupeřkami.“ Na ten doplatila při svém největším cyklistickém klání v kariéře i Kateřina Neumannová. Ač ověnčená bronzem z mistrovství Evropy horských kol, nezvládla na olympiádě v Atlantě úvodní strkanici pelotonu a po pádu marně doháněla čelo závodu.
Účast v silniční časovce však spolu nese jedno velké úskalí. Jestli česká ženská reprezentace disponuje v některé z disciplín velkou silou, pak je to právě jízda proti chronometru. O pravděpodobně jediné místo pro Českou republiku na startu (mělo by soutěžit pouze 25 závodnic) by Sáblíková bojovala s pátou ženou posledních OH v Athénách Ladou Kozlíkovou a dvojnásobnou medailistkou z juniorských světových šampionátů Terezou Huříkovou. „Obě jsou výborné, navíc Huříková ještě výkonnostně poroste,“ říká Henke. „Ale Sáblíková měla při prvním závodě také velké rezervy.“
Červen ukáže
„Naše šance ukáže až červnové mistrovství republiky,“ říká Novák. „Pokud budeme hodně zaostávat, od projektu ustoupíme, nechci si pohrávat s Martininým jménem.“ Sama Sáblíková úvahy o olympijských hrách příliš neřeší. „Prioritou pro mne je nadále olympiáda ve Vancouveru,“ říká čerstvě dvacetiletá rychlobruslařka z Vysočiny. „Pokud ale bude možnost, pojedu závod naplno.“
Získání jedné z nejpopulárnějších českých sportovkyň naopak těší cyklistický svaz. „Je to velké oživení, cyklistika se tak opět dostane do médií,“ říká Henke. „Už v Hradci byly dvě televize a více novinářů než obvykle.“ Podle trenéra Nováka se však najdou i tací, kteří pokusu Sáblíkové o účast na olympiádě příliš nepřejí. „Říkají, že si to představujeme jako Hurvínek válku, ale Martina nesedí na kole poprvé, je to náš doplňkový sport v tréninku,“ vysvětluje Novák, který dokonce uvažoval, že by se Sáblíková pokusila nominovat ve vytrvalostních bězích. „Nemůžu jí stavět všude, i když vím, že i tady by uspěla,“ dodává.
Že letní cyklistickou kariérou riskuje možná zranění, která by mohla ovlivnit zimní sezonu jeho klenotu, si Novák uvědomuje. „Pár pádů už jsem v tréninku měla,“ potvrzuje Sáblíková, která se stejně jako její trenér naopak vůbec neobává krátké regenerace po sezoně. „Když to nebude jezdit v závodě, bude úplně stejné dávky jezdit v tréninku. Znám její tělo a vím, co si mohu dovolit,“ vysvětluje Novák.
Olympijští obojživelníci
Dosud jediným sportovcem, který získal zlatou medaili na letních i zimních olympijských hrách je Američan Edward Eagan (na snímku), který si v Antverpách (1920) nejprve v lehké střední váze vyboxoval zlato a o dvanáct let později přidal další jako člen 2 amerického čtyřbobu. Ani medailistů není mnoho. Historické statistiky evidují kromě Eagana ještě tři – rychlobruslařky-cyklistky Christu Luding-Rothenburgerovou a Claru Hughesovou a norského skokana na lyžích Jakoba Tullina Thamse, jenž později našel zalíbení v jachtingu. Český sportovec se dosud olympijského úspěchu v letním i zimním sportu nedočkal, byť jeden z nich k tomu měl velmi blízko. Legendární kapitán fotbalové Sparty Karel „Káďa“ Pešek odjel na olympiádu do Antverp 1920 jako člen fotbalové i hokejové reprezentace (hokej tehdy taktéž patřil do programu letních her). V hokeji získal Pešek bronz, ve fotbale se dostal dokonce až do finále. Poslední zápas však skončil obrovskou ostudou. Anglický rozhodčí uznal belgickému soupeři dva neregulérní góly a navíc devět minut před poločasem vyloučil obránce Steinera. Frustrovaný kapitán poté odvedl český celek ze hřiště. Výsledek byl jednoznačný – diskvalifikace, po které Čechoslováci odjížděli bez medaile.
Foto: Robert Sedmík
