Čtyři dny vystupoval do výšky 7220 metrů, poté se jen nadechl a během chvíle plachtil takřka dvousetkilometrovou rychlostí nad zrádnými skalními útvary nejvyšší hory světa. Osmačtyřicetiletý Rus Valerij Rozov vše učinil přesně šedesát let poté, co na vrchol Mount Everestu poprvé vystoupali Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norkej.
Za sebou už má let z vrcholu největší evropské hory Mt. Blanc, skákal i z jiných himálajských velikánů a spustil se i do kráteru činné sopky. Skok z Mount Everestu však všechny tyto adrenalinové šílenosti ještě překonal. Rus Valerij Rozov se věnuje disciplíně zvané basejump. Tedy sportu, kdy člověk skočí z pevného bodu volným pádem a až těsně před dopadem otevře padák. Škála možností, ze kterých jemu podobní kaskadéři skáčou, je veliká. Nejčastěji z vysokých budov, mostů či ze skal a hor uprostřed přírody.
| Úbor ve stylu létajících veverek: |
| Speciální oblek umožňuje člověk létat. Je určen pro skoky volným pádem, v rychlosti od 80 do 240 km/h dovolí díky odporu malých křidélek člověku manévrovat. Křidélka se nachází mezi pažemi a trupem a umožní člověku klouzavé plachtění, podobně, jako to dělají vakoverky. Rekordní vzdálenost letu je přes jedenáct kilometrů, nejvyšší dosažená rychlost pak 363 km/h. |
Rozov čtyři dny za pomocí Šerpů šplhal z čínské strany hory až do výšky 7220 metrů nad mořem. Poté se volným pádem spustil z jedné ze stěn slavné hory. Jeho let trval bezmála minutu a dolů se řítil rychlostí kolem 200 kilometrů za hodinu, než bezpečně přistál o více než kilometr níže. Překonal rekord, skočil z nejvýše položeného pevného místa.
"Až když jsem se vrátil domů, uvědomil jsem si, jak moc těžké to pro mě po fyzické i psychické stránce bylo," prohlásil Rozov, který musel vytrpět i drsné mrazy, až 18 stupňů pod nulou. Svůj bláznivý kousek naplánoval přesně na šedesáté výročí prvního zdolání nejvyšší hory světa.
Na seskok se Rozov připravoval více než dva roky, dlouho trval i vývoj speciální kombinézy. Rozov napodobil výkon Rakušana Felixe Baumgartnera. Ten loni seskakoval až ze stratosféry, při pádu z výšky 39 kilometrů překonal rychlost zvuku (dosáhl rychlosti 1170 km/h).
PODÍVEJTE SE NA ŠÍLENÝ KOUSEK RUSKÉHO BASEJUMPERA
