Přestože kariéra rakouského lyžaře Antona "Toniho" Sailera trvala jen pár let, zapsal se nesmazatelně do historie alpského lyžování. V pondělí ji dopsal. Král lyžařských svahů poloviny 50. let, jenž si vysloužil přezdívku Blesk z Kitzbühelu, po dlouhé nemoci zemřel. Bylo mu 73 let.
Jeden z nejslavnějších rakouských sportovců získal během pouhých dvou let deset zlatých medailí a stal se prvním sjezdařem, kterému se na jedné olympiádě podařilo ovládnout všechny disciplíny.
Kondice, technika, odvaha
Sailer udivoval dokonalou technikou, skvělou fyzickou kondicí, pevnými nervy a hlavně odvahou.
"Nikdy jsem nepřemýšlel, jak mám projet branku. To musí mít člověk v krvi, musí to udělat bez váhání," vysvětloval svoje tajemství úspěchu legendární lyžař, který byl ve své vlasti zvolen mužským sportovcem století.
Rodák z Kitzbühelu (narodil se 17. listopadu 1935) se po tamních vyhlášených sjezdovkách proháněl už od mládí. V jedenácti letech vyhrál Toni místní přebory v kombinaci, o šest let později už se v Megéve radoval ze svého prvního velkého mezinárodního vítězství. V roce 1954 měl jako osmnáctiletý startovat na mistrovství světa v Aare, nedlouho před startem šampionátu si však zlomil nohu.
Vítězství „o parník"
Vše si vynahradil v roce 1956 na olympiádě v Cortině d'Ampezzo. Nejdříve suverénně triumfoval v obřím slalomu, když druhému v pořadí nadělil v jednokolovém klání více než šest vteřin. O dva dny později vyhrál obdobným způsobem i slalom a zlatý hattrick dovršil v závěrečném sjezdu.
Protože se v té době udělovaly za vítězství na olympiádě i tituly mistra světa, odvezl si Sailer z Itálie celkem sedm zlatých medailí (v rámci šampionátu se totiž počítala i kombinace).
V témže roce navíc zvítězil i ve dvou nejprestižnějších sjezdech sezony, wengenském Lauberhornu a domácím Hahnenkammu.
Rok po svém olympijském triumfu začal Toni koketovat s filmem, přesto opět opanoval Lauberhorn i Hahnenkamm a zazářil i na světovém šampionátu v Bad Gasteinu v roce 1958. Před domácími fanoušky obhájil své tituly ze sjezdu a obřího slalomu, ve slalomu skončil druhý, což bohatě stačilo i na další primát v kombinaci.
Problematický pozemek
Svou skvělou bilanci však Sailer již nerozšířil, přestože mu v té době bylo pouhých 23 let. Mezinárodní olympijský výbor i Mezinárodní lyžařská federace ho totiž zbavily statusu amatéra, nemohl závodit.
Vedle jeho herecké kariéry byl důvodem i fakt, že po olympiádě dostal Toni od svých vděčných spoluobčanů pozemek v hodnotě několika desítek tisíc šilinků.
Sailer se tedy plně zaměřil na hereckou dráhu, dohromady natočil kolem dvou desítek filmů. Většinou se jednalo o nenáročné komedie, v nichž předváděl svoje lyžařské umění.
Rakušan zkoušel štěstí i jako zpěvák, ale brzy ho to táhlo zpět na sjezdovky. Chtěl se zúčastnit olympijských her 1964 v Innsbrucku, ale jeho žádost o reamaterizaci byla zamítnuta, a tak musel vzít zavděk rolí televizního spolukomentátora.
Na počátku 70. let se Sailer stal šéftrenérem rakouské reprezentace a kdysi slavný tým vyvedl z krize zpět na výsluní.
Everest už nestihl
"Blitz von Kitz" (Blesk z Kitzbühelu) poznal i odvrácenou stranu štěstí. V roce 2000 mu zemřela manželka Gabriele a on sám se o několik let později musel podrobit chemoterapii mozkového nádoru.
"Každý den nad námi sice přímo slunce nesvítí, ale nemá cenu naříkat. Musel jsem být k sobě přísný, abych v životě něco dokázal. A to platí stále," tvrdil milovník klasické hudby, cyklistiky, horské turistiky a závodů formule 1.
Svůj sen podívat se na nejvyšší horu světa Mt. Everest si už nesplní...
Foto: archiv
