Mistři světa
Čeští krasobruslaři dobyli svět. Teď vyhlíží domácí ME
31.03.2016 10:33 Původní zpráva
Diváci na debrecínském zimním stadionu se nadšeně roztleskali. Ti znalejší tušili, že tleskají novým světovým šampionům. Dvojice, která na led nastupovala s vedením z krátkého programu, ve své volné jízdě zajela všechno tak, jak si předsevzala. Starší z dvojice se po jízdě zhroutil na led a jen nevěřícně koukal. Jeho partnerka se na něj otočila a usmála se. Anna Dušková a Martin Bidař právě zajeli nejlepší volnou jízdu svého života.
"V ten moment mi nešlo ani tak o pořadí, nepřemýšlel jsem nad tím, na jaké umístění to bude stačit. Spíš jsem měl neskutečnou radost z toho, že se nám povedlo prodat všechno, co umíme na tréninku, že jsme předvedli to, co jsme chtěli," usmívá se sedmnáctiletý krasobruslař. O rok mladší Anna Dušková doplňuje: "Euforie pramenila zejména z toho, že se nám konečně na velkém závodě podařilo zajet obě jízdy bez větších chyb. A ještě na konci sezony, v tom nejdůležitějším závodě. To je taková třešnička na dortu."
Ano, třetí sezonu Bidaře a Duškové strávenou mezi juniory lze považovat za velmi úspěšnou, nejen díky brilantnímu konci. Již v úvodu sezony se blýskli na několika Grand Prix, což korunovali dvěma stříbry - na finále Grand Prix v Barceloně a na olympijských hrách mládeže v Lillehammeru, kde navíc získali stříbro i ve zvláštní kategorii týmů.
V obou významných závodech přitom prohráli s ruským párem Borisovová, Sopot, který letos mezi juniory debutoval. To je takové specifikum juniorské kategorie. Každou chvíli někdo odchází o kategorii výše, což byl případ i loňských juniorských šampionů. "Zkrátka, každý rok na začátku sezony člověk přijede na první závody, podívá se na konkurenci a vidí - aha, tak ti letos míří vysoko. V případě ruských reprezentantů se jedná o kvalitní bruslaře vždycky, mají poměrně prestižní národní mistrovství a pár, který by neměl potenciál, by do mezinárodních soutěží neposlali," vysvětluje Bidař.
Mezi dvěma kategoriemi
Dvojici dala dohromady trenérka Eva Horklová, která koučovala už Martinova staršího bratra, taktéž reprezentanta ve sportovních dvojicích. "V té době jsem sólově bruslil, ale paní trenérka si myslela, že bych se na tuhle kategorii hodil. Tak mi začala hledat partnerku, a nakonec vybrala Aničku." Trénují spolu od jedenácti let, avšak ze začátku se více věnovali sólovému bruslení. To však i dnes, po zisku prvního juniorského titulu z Mistrovství světa v historii českého krasobruslení, je poměrně zajímavá otázka. "Já jsem ve sportovkách spokojený. Nejsem moc dobrý skokan, a ty šílenosti, co se v současné době po top bruslařích chtějí, bych fakt nezvládl," usmívá se uBidař.
"Ve sportovkách je těch skoků míň, jsou jednodušší, je to doplněné o další prvky - takže pro mě ideální." S Annou Duškovou je to ovšem trochu jinačí - šestnáctiletá rodačka z Lysé nad Labem je totiž juniorskou mistryní republiky i v sólové kategorii a loni ve stejném závodě mezi seniory skončila třetí - potom, co se jí volná jízda vůbec nepovedla. Pokud by zajela to, co umí, možná by Česko reprezentovala v seniorské kategorii už letos na mistrovství Evropy v Bratislavě. "To jsou kdyby," kroutí hlavou krasobruslařka. "Jasně, že mě v tu chvíli mrzelo, že se mi jízda nepovedla, na druhou stranu, nedokážu si představit, jak by to dopadlo v Maďarsku, kdybych předtím trénovala a závodila v sólovkách. Bylo by toho hrozně moc."
Stříbro na olympiádě mládeže bylo v médiích prezentováno jako velký úspěch, a pochopitelně oprávněně. Nicméně, kdo zmíněné výkony českých reprezentantů viděl, musí uznat, že to mohlo být ještě lepší. Česká dvojice po krátkém programu vedla, do volných jízd si ale vylosovala nepopulární poslední místo v rozjížďce a jízda se jí nepovedla. Důležité body sportovci ztratili jak při Aniččině pádu v úplném úvodu programu, tak po nepovedeném odhozeném trojitém lutzu. Za vítěznými Rusy zaostali o dva body a z Norska si odváží stříbro.
"Podstatné ale bylo, že jsme věděli, že na ně máme. Volná se nám nepovedla, a ztratili jsme tam hodně bodů. Ale věděli jsme, že pokud zajedeme to, co umíme, můžeme si to s nimi na Mistrovství světa rozdat," hodnotí Bidař.
V Maďarsku, které letos vrchol sezony juniorských krasobruslařů hostilo, se situace opakovala. Čeští bruslaři po krátkém programu vedli a nastupovali do finále soutěže jako favorité - ovšem, coby druzí v rozjížďce. "Zní to možná jako klišé, ale důležité to je. Nejde jen o nervozitu a čekání, ale také o dilema, zda zůstat v bruslích nebo si je vyzout. Být v nich v případě pozdějšího startovního čísla tři čtvrtě hodiny je pochopitelně nepohodlné, ale pokud jde člověk do tenisek, tak potom nastoupí na led a všechno je od začátku - rozbruslení je úplně zbytečné," souhlasí oba.
Ten prokletý toeloop
Ačkoliv se dají hlavní chyby v olympijské volné snadno popsat, nezaměřili se na ně nijak speciálně. "To určitě ne. Člověk se musí soustředit na celou jízdu, ne jen na jednotlivé prvky, protože pak by zase nemusel skočit ty druhé. Navíc, nějakou analogii s Lillehammerem jsem hlavě vůbec neměla - chtěla jsem jen zajet to, co jsme si řekli." Starší z dvojice nicméně připouští, že kritický bod v jejich volné jízdě najít lze. "To bude asi ten toeloop," usmívá se Bidař. "Je to první prvek, od kterého se ledacos odvíjí. Věděli jsme, že nejspíš jednu chybu udělat můžeme, a bude nám to stačit. Pokud ho pokazíme, tak víme, že zbytek už musí být perfektní. Takže jsem si po něm oddechl," hovoří o v pohodě skočeném trojitém toeloopu na úvod jízdy. S tím nakonec souhlasí i Anička. "Jo, ten toeloop nám občas dělá problémy. Buď nejde mně, nebo se nedaří Martinovi, nebo někdy nejde nám oběma. Tak je fajn, že jsme to na šampionát sesynchronizovali," směje se mladá krasobruslařka.
A jak! Česká dvojice nejen, že zajela nejlepší volnou jízdu sezonu, ale dokonce druhou nejlepší v juniorské kategorii v historii. V souhrnném skóre byl potom jejich výsledek úplně nejlepší. Bez ohledu na jejich výborný výsledek, body v krasobruslení jdou čím dál více nahoru, a i reprezentanti na pátých, šestých místech končí na bodech, kterých před pár lety dosahovali jen vítězové. Je za tím neustále se zvyšující kvalita krasobruslařů a sportu jako takového, nebo se snaží rozhodčí v jízdě více dílčích prvků, a zaplatit je body?
"Je to od obojího trochu," myslí si Bidař. "Rozhodčí se možná snaží krasobruslení posunout dál, takže zhodnocují ty věci šířeji, z čehož pramení více bodů. Na druhou stranu, sportovci jako takoví se posouvají neustále." S tím Anička souhlasí a doplňuje: "Krasobruslení se neustále posouvá a vy musíte taky, pokud chcete být úspěšní. V mužské kategorii se ti nejlepší neobejdou bez čtveráka, holky zase musí bezpodmínečně zařazovat kombinaci dvou trojitých skoků, pokud chtějí být dejme tomu v top čtyřce. Ta technická kvalita jízd se neustále posouvá."
Na druhou stranu, není to trochu na úkor druhé známky, tedy programových komponentů? Neposouvá touha "co nejvíc toho vyskákat" na nižší stupeň důležitosti umělecký dojem? "Pochopitelně spolu ty dvě známky souvisí, a nemůžete jezdit na vysoké úrovni jen s dobrými skoky, ale bez výrazu, nebo s parádními komponenty, ale bez potřebných technických prvků. Naší prioritou vždy bylo a bude hezké bruslení, aby se na nás pěkně dívalo. A když to podpoříme dobrou úrovní jednotlivých skoků a zvedaček, jenom dobře," vysvětluje Bidař.
Srovnávat nelze
Podpořili to znamenitě. Body získané na závodu v Maďarsku by dokonce matematicky stačily na šesté místo na letošním seniorském MS v Bratislavě. Nebo ne? "To se nedá takhle brát," namítá rodák z Českých Budějovic. "Dospělácká kategorie je něco jiného. Museli bychom zapracovat na výraze, a také přidat zvedačku, o kterou je v seniorském bruslení víc. Takže nelze ten výsledek jen vzít a říct aha, byli by šestí. Nicméně dobrý výsledek by to asi byl," usmívá se.
Jeho partnerka je rezolutnější. "To je úplná hloupost. Jsou to dvě zcela rozdílné soutěže, jiné závody, navíc v úplně jiné kategorii. Já nemám ráda ani srovnávání jednotlivých jízd mezi juniory, protože na každém závodě jsou jiní rozhodčí, kterým se líbí něco jiného a jinak jsou nastavené body podle už odjetých závodníků. A srovnávat mezi kategoriemi už je úplný nesmysl. Navíc, nikde není napsáno, že by se nám mezi seniory ta jízda povedla," namítá. "Ať si lidi počkají na Ostravu, tam uvidí, jaké body si jako senioři vyjedeme."
Tím se přesouváme k dalšímu evropskému šampionátu, který v lednu hostí právě slezská metropole. Dušková s Bidařem si tedy svůj velký debut mezi seniory odbydou na domácí půdě. Nebude to trochu svazující? Spousta známých, fanoušků, kteří pod vlivem letošního úspěchu mezi juniory budou očekávat velké věci... "Na Ostravu se pochopitelně těším, je úžasné, že se takováhle akce uskuteční u nás. Na druhou stranu je možná pravda, že by to bylo lepší až tak za dva, tři roky," říká Bidař. "Přeci jen, ten tlak na nás asi nějaký bude." Dušková však plní nepsanou roli šéfa týmu a odpovídá - "Takhle o tom nepřemýšlím. Bude to náš první rok mezi seniory, první Mistrovství Evropy, můžeme jenom překvapit. A to, že to bude s rodinou a známými, a diváci nás budou hnát dopředu, vnímám jako super věc."
Mladí krasobruslaři si uvědomují, že startují v kategorii, kde Češi pamatují na velké úspěchy - ať už Kateřiny Beránkové a Otto Dlaboly, tak především mistrů světa z anglického Birminghamu, Radky Kovaříkové a René Novotného. "Je samozřejmě potěšující, že někoho napadne, že bychom mohli být jako oni," říká Bidař. "Ale my to takhle nemůžeme brát. Chceme zajíždět to, co umíme, a dosahovat pokud možno těch nejlepších výsledků. Ne se snažit někoho napodobit nebo být jako někdo jiný před námi." "Mně osobně to docela lichotí," reaguje Dušková. "Znamená to, že si někdo myslí, že máme potenciál být tak dobří, jako oni. Osobně to vnímám jako dobrou motivaci."
Autorem textu je Jan Pikous
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.