Parkoviště před veseckým areálem se převléklo do červeno-modrých barev. Vikingové slaví. Na MS v Liberci vyhráli mužský sprint dvojic. Navíc se ve středu chtějí představit i jako skvělí hostitelé - kořalka teče proudem, opékají se sobi i ryby. A také se typicky po norsku sportuje.
Stoly se prohýbají pod kilogramy norských pochoutek. Každý, kdo se přišel podívat, má možnost pozant kulinářské dovednosti tamních kuchařů. Skupina šestačtyřiceti norských recesistů pochází z městečka Saltnes ležícího sto kilometrů od Osla. V Liberci bydlí v kempu. Na světové šampionáty vyráží již od roku 1997.
Vše se připravuje přímo na místě. Na ohni se opéká jehněčí i sobí maso.
Další z kuchařských mistrů připravuje lososy...
Na závody je vše připraveno. Zbývá vypálit oslavnou salvu. Kanon ale stávkuje. Ohlušující rána vyjde až na třetí pokus.
Skákat se bude na skokanském můstku s konstrukčním bodem K4, který Norové ráno pečlivě uplácali. Pro neznalé to znamená, že skoky do delší vzdálenosti by mohly být kritické.
První závodník skočí krásných devadesát centimetrů. Lidé kolem doskočiště bouří. Své dovednosti proto chce ukázat i liberecký primátor Jiří Kittner.
Rozjezd. Krátký skok a skočky letí vzduchem. „Prý jsem měl moc pomalý rozjezd," říká první muž magistrátu. A raději se jde posilnit pálenkou. Skleničky nejsou potřeba. Pije se přímo z rohu.
Na můstek ale už míří další závodníci. Prastaré lyže a tradiční norské oblečení. To je jediná podmínka pro start.
A výkony jdou nahoru. Rozhodčí pečlivě po centimetrech posouvá norskou vlaječku, která zaznamenává nejdelší let dne.
Horký favorit. Už příchod následujícího skokana je doprovázen velkým aplausem. Jeho styl ukazuje, že rozhodně neskáče poprvé. Norové podobné hry předvádějí na každém mistrovství světa.
Norský svetr, kožešina, kožená čepice s vemínky. Norové chtějí bavit sebe i ostatní. Tento závodník obzvlášť. Nad můstkem paroduje přípravu současných skokanů: upravování brýlí, pořádné protáhnutí a skok...
Foto: Robert Sedmík
