Do letošního roku to ještě nikdo nedokázal. Ani na jedněch ze všech čtrnácti předchozích zimních olympijských her nikdy na stupně vítězů nevystoupal žádný český biatlonista. Až tentokrát, v Soči. A to rovnou pětkrát! Ondřej Moravec, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Veronika Vítková pobláznili davy a z České republiky udělali světovou biatlonovou velmoc.
Vystoupili z leteckého speciálu, mávali fotografům, hrdě zvedali vybojované medaile. Biatlonisty, kteří ze Soči dorazili jako nejúspěšnější část celé české výpravy, symbolicky vedl Ondřej Moravec, vlajkonoš ze závěrečného olympijského ceremoniálu. Na jeho krku se houpaly hned tři medaile. "Když je nosím patnáct minut, tak už jsem hodně ohnutý, fyzioterapeut to nevidí rád," smál se Moravec. Za ním si to kráčelo další trio biatlonových medailistů, Gabriela Soukalová, Veronika Vítková a Jaroslav Soukup.
Takové medailové žně nečekal ani ten největší sportovní snílek. Vždyť do letošního roku bylo českým olympijským maximem čtvrté místo Ivana Maříka z Nagana. "Chtěli bychom to prolomit, přepsat historii a konečně dovést domů medaili," prohlásil prezident biatlonového svazu Václav Fiřtík tři měsíce před odjezdem na ruskou misi. "Bylo by skvělé, kdyby se to někomu z nás povedlo. Ale je jasné, že to nebude žádná sranda," doplnil Moravec.
Jenže i ze zdánlivě utopické představy se někdy může stát realita. A olympiáda v Soči se proměnila v takové české biatlonové Nagano. Výsledkem byly tři stříbrné medaile a dvě bronzové. Tedy pět z celkem osmi cenných kovů celé české výpravy.
Z úspěšného kvarteta se jako první na stupně vítězů neprosadil Moravec ani Soukalová, ale senzačně Soukup, který vybojoval bronz ve sprintu na deset kilometrů. Zazářil především na střelnici, vyčistil všechny terče, k tomu přidal skvělý běžecký výkon a konečnému výsledku sám po závodě nemohl uvěřit. "Vždycky jsem o tom snil. Ještě teď nedokážu vstřebat, že se to opravdu stalo. Závod byl hodně náročný, hlavně poslední kilometr. Také jsem to pak v cíli dlouho nemohl rozdýchat," popisoval.
Jeho parťák Moravec zpočátku doplácel na nepřesnou mušku, jenže ve stíhačce zastřílel perfektně, trefil všech dvacet terčů a přidal pro českou biatlonovou výpravu druhou medaili, tentokrát stříbrnou. A stejně dobře se mu na střelnici vedlo i v závodu s hromadným startem, kde vybojoval bronz.
To Soukalová si musela na svou první olympijskou medaili počkat déle. Začátek se jí nevydařil, ve sprintu skončila až na konci třetí desítky, pak šla s formou hodně nahoru, jenže ve stíhačce i ve vytrvalostním závodu dojela těsně za stupni vítězů na čtvrtém místě. Po dvou "bramborách" se ale přece jen individuálního cenného kovu dočkala - v hromadném startu vydřela druhé místo. Že v posledním individuálním závodě dokáže urvat medaili, prý ani sama nečekala. "Moc jsem tomu už nevěřila. Byl na mě hrozný tlak a já byla skeptická k tomu, že bych to ustála," uvedla Soukalová.
Svou premiérovou olympijskou medaili si ze Soči přivezla i Vítková. Ta rozjížděla smíšenou štafetu a společně se Soukalovou, Soukupem a Moravcem vydřela druhé místo za suverénním Norskem a v pořadí už pátou medaili pro české barvy.
Tahle parta čtyř sympaťáků na lyžích a s malorážkami na zádech společně s trenéry a funkcionáři pobláznila davy, během krátké doby se vyšvihla mezi biatlonovou elitu a z České republiky vytvořila světového velikána. Ze sportu, který v tuzemsku ještě před pár lety nebyl příliš populární, udělala jeden z nejsledovanějších zimních sportů s širokou diváckou, sponzorskou i závodnickou základnou. A hlavně, s velkým potenciálem do dalších let.
Historicky nejúspěšnější sezona však neskončila vůbec radostně. Pouhý týden po finále Světového poháru zasáhla český biatlon tragická zpráva o náhlém úmrtí dlouholetého předsedy Václava Fiřtíka. Člověka, jenž byl u zrodu biatlonového boomu a tři měsíce před Soči vyvěštil českému týmu olympijský úspěch, postihla cévní mozková příhoda. Právě on se zasloužil o to, v jaké pozici v současné době český biatlon je. "Bez něj by ty naše úspěchy nikdy nebyly," prohlásil například Soukup.
