Elitním skokankám na lyžích vadí, že se ani v příští sezoně ještě nedočkají závodů na mamutím můstku. Absenci letů v kalendáři Světového poháru považují za diskriminaci.
"Je to zklamání. Rozhodovali o tom lidé, kteří tomu vůbec nerozumějí," řekla listu Dagbladet vítězka posledních tří ročníků SP Maren Lundbyová z Norska.
Špičkové skokanky doufaly, že by mohly od příští sezony stejně jako muži absolvovat letecké závody. V úvahu přicházel především mamutí můstek ve Vikersundu, ale ani ten v nedávno zveřejněném kalendáři ženského SP na další ročník nefiguruje.
"Slyšel jsem tam názory jak z doby kamenné," řekl ke kalendářní konferenci Clas Brede Brathen, člen norského skokanského úseku, jemuž také absence letů vadí.
Obhájci tohoto rozhodnutí argumentují, že ačkoli nejlepších 15 až 20 skokanek je už na další krok připraveno, pro zbytek závodního pole by mamutí můstek představoval velké riziko zranění. Navíc pro ženy stále ještě nejsou samozřejmé ani skoky na velkých můstcích; dobrá polovina závodů v minulém ročníku se odehrávala na středních můstcích s výkony pod stometrovou hranicí. "Musíme zvýšit podíl velkých můstků v kalendáři minimálně na dvě třetiny," uvedl šéf německého skokanského úseku Horst Hüttel.
Dvousetmetrovou hranici už v roce 2003 pokořila Rakušanka Daniela Iraschková-Stolzová v rámci v tréninku na mužský závod SP v letech na Kulmu. Absolutním světovým rekordmanem je její krajan Stefan Kraft s výkonem 253,5 metru z Vikersundu 2017.
