Drobounká postavička letí na lyžích. Vypadá to dobře. Přistává. Ale neudrží se. Padá. Dvanáctiletá skokanka Natálie Dejmková při tréninku na Ještědu v dějišti světového šampionátu klouže na dojezdovou plochu po zadku. Ale je v pohodě. Malinká slečna ihned statečně prohlašuje: „Vůbec mě to nebolí."
Když ji přijdou zpovídat dva čeští žurnalisté, podporováni anglickou novinářkou, cítí se nesvá. Brýlatá slečna kouká do země a roztomilým způsobem se snaží napodobit mluvu sportovních idolů: „Ke skákání jsem se dostala díky tátovi, který také skákal. Chci se zlepšovat," souká ze sebe. „Zatím jsem nejvíc skočila šedesát šest metrů." V libereckém tréninku jen polovinu.
ČTĚTE TAKÉ: Na můstku upadla další češka. Skončilana nosítkách
Dejmková je jednou z patnácti českých revolucionářek. Symbióza žen a vysokých můstků byla dlouhou dobu nepředstavitelnou fikcí. Skoky na lyžích něžnému prvku tvrdě odolávaly. Aby ne. Mnohdy se stačí jen kouknout z vrcholu příkré stavby dolů a přijde svazující nevolnost.
ČTĚTE TAKÉ: Norové divně perou a Venezuelan si půjčuje lyže
Při představě sjetí skokanského obra pak nastane další fáze - točení hlavy, brnění nohou. Jenže, říkejte to dvanáctileté holce.
„Hodně mě to baví, tak proč ne," směje se mladinká Dejmková. Vedle ní vypadá redaktor on-line deníku TÝDEN.CZ, který zásadně respektujte výšky, jako bačkorka. „Ty holky jsou tvrdý. Když někdo vyleze na můstek, je jasné, že je to dobrodruh," říká bývalý úspěšný skokan Jaroslav Sakala, který českou ženskou drobotinu trénuje.
Kromě Dejmkové vede další tři mladé reprezentantky - čtrnáctiletou Lucii Míkovou, stejně starou Michaelu Doleželovou a šestnáctiletou Vladěnu Pustkovou. „Pro ně je vrchol dostat se na mistrovství. Na úspěchy mají čas, dva, čtyři roky," říká Sakala.
ČTĚTE TAKÉ: Zasněžené liberecké paradoxy
Krátce poté, co padá Dejmková, je úterní trénink zrušen. Moc fouká. „Já bych tam Natálku nepustil, ale její klubový trenér rozhodl jinak," hořekuje Sakala. „Nájezdové okno bylo hrozně nízko a ona si škrtla patkami o buben."
Holčině to však vůbec nevadí. Sundává si dvoumetrové lyže, které ji okamžitě převažují ze strany na stranu, a nemotorně doklopýtá do šatny. Skoro dojemné. „A to má Natálka nejmenší lyže. Třeba Vlaďka Pustková má lyže dlouhé 2 metry a 53 centimetrů," usmívá se Sakala směrem k mohutným skokanským speciálům.
ČTĚTE TAKÉ: Bauera "nebaví" vesecká trať, skokani chtějí medaile
Odvážné slečny pro dnešek končí. Začal první díl jejich seriálu. Kolem Japonek se srocuje televizní štáb, Norky se smějí do fotoaparátů. O létající ženy je nebývalý mediální zájem. „Je to určitě skvělá reklama a první krok ženského skoku," potvrzuje Sakala.
Něžná část disciplíny je na mistrovství poprvé. A určitě ne naposled. Pokud bude letuchtivých dívek přibývat, mohou brzy dosáhnout popularity svých mužských protějšků. Udělají pro to všechno. Nemají žádné zábrany. Jsou přece „tvrdý holky".
Foto: Karel Šanda
