Biatlonová pohádka
Krčmář převzal medaili. Málem jsem si vylomil zuby, směje se

Silný vítr honil vzduchem vločky, když si biatlonista Michal Krčmář pověsil na krk olympijské stříbro z nedělního sprintu. A když pak v Pchjongčchangu stoupala vlajka na stožár, hrdě myslel na to, že reprezentuje Česko a nyní by rád otevřel další olympijskou kapitolu.

Sedmadvacetiletý Krčmář při příchodu na pódium při slavnostním předávání medailí několikrát zamával do publika. Když vystoupil na stupně vítězů, vyskočil, radostně zařval a zatnul pěsti. Krátce poté už ukazoval světu stříbrnou medaili.

Zkusil se do stříbra po zvyku medailistů i zakousnout. "Málem jsem si vylomil zuby," rozesmál se. "Je pravá, těžká. Každému závodníkovi, kterému se povede získat medaili, tak se mu líbí. Tahle je i hezká, jako že je hezká," řekl o stříbru, na kterém jsou z jedné strany olympijské kruhy a na druhé logo her s nápisem disciplíny.

Po závěru nedělního sprintu a životním úspěchu se na stadionu v nedalekém Alpensia Olympic Parku dojal k slzám. Medaili převzal vyrovnaně. "Už jsou dva dny po závodě a ty největší emoce jsou hned po závodu. Možná kdyby se hrála česká hymna, tak přijdou ještě větší, ale tuhle chvíli už to nějakou dobu trvá. Už se s tím pomalu ztotožňuju, takže emoce už dokážu ovládnout," konstatoval Krčmář.

Na stupních vítězů zprvu na nic moc nemyslel. Okamžiky ze sprintu, čistou střelbu a rychlý běh si v hlavě nepromítal. "Až když stoupala naše vlajka, tak jsem myslel na naši českou zemi. Jak je to hezké, že ji můžu reprezentovat," řekl.

Kdo mohl, přišel na předávání. Krčmář dostal tréninkové volno

V publiku se objevily české olympijské bundy. Spolu s Krčmářem si vyhlášení užili třeba šéf servisu Tomáš Žídek či masérka Petra Sedláčková. "Kdo mohl, tak se dostavil. Kluci a trenéři jsou na tréninku. Jak jsem říkal, je to práce i jejich a je hezké, že to prožívají se mnou. Nejsem na to sám a i jim to dodává emoce."

Z vyhlášení na trénink za týmem spěchat nemusel. S trenéry se domluvil, že dostane volno, jelikož by přijel pozdě a nekoncentroval by se. "Navíc jsem dlouho nebyl tak unavený jako po stíhačce, fakt to na mě nějak sedlo. Možná jsem sil ve sprintu vydal víc, než jsem sám čekal. Zvolil jsem aktivitu ve fitku na rotopedu a zaběhat na páse jen tak zlehka, abych ze sebe vyplavil únavu," uvedl Krčmář, který se v pondělní stíhačce po sedmi chybách na střelnici propadl až na třicáté místo.

Nevěděl, jestli cenný kov nechá v olympijské vesnici v krabičce, nebo pověsí na zeď. Jisté je, že medaili bude střežit. "Jako oko v hlavě," dodal. Ani doma neví, kam ji vystaví. "Chvilku se mnou bude jezdit po republice, všude asi budou chtít, abych ji přivezl. A až to opadne, tak uvidím. Zatím žádnou vitrínu nemám."

Držel medaili v ruce a říkal, že teď kapitolu sprintu uzavře. "Je hotová a můžu otevřít další olympijské, protože jich tady ještě není málo," řekl Krčmář. Ve čtvrtek nastoupí na hrách do vytrvalostního závodu na 20 kilometrů.