Dědeček Ester Ledecké, bývalý hokejista Jan Klapáč, prožíval při triumfu vnučky v superobřím slalomu na olympijských hrách v Pchjongčchangu pocity těžko popsatelného štěstí. Mistr světa z roku 1972 sledoval nečekané rozuzlení závodu doma u televize.
"Těžko to štěstí popsat. Takový úspěch jsme nečekali. Teď sedíme s manželkou a rozebíráme, jakou cestu musela Ester podstoupit. A co to stálo za úsilí. Chceme si to probrat a užít sami. Nezlobte se, více se k tomu vyjádřím někdy později," řekl médiím v telefonickém rozhovoru Klapáč, který měl i mezi hokejovými spoluhráči pověst introverta.
Klapáč se zčásti podílel na kondiční přípravě Ledecké. Pokud mohl a měl čas, jel se na vnučku na závody podívat. Na olympijské hry do Pchjongčchangu, stejně jako před čtyřmi lety do Soči, se ale nedostal. Osobně si prožil úspěch Ester před třemi lety v rakouském Lachtalu, kde získala titul mistryně světa v paralelním slalomu na snowboardu.
Tehdy byl Klapáč, který deset dnů po úspěchu vnučky oslaví 77. narozeniny, hovornější. Když viděl Ester po zisku titulu mistryně světa na nejvyšším stupínku a slyšel českou hymnu, vzpomněl si na hokejové vítězství ve finále mistrovství světa 1972 v Praze.
"Byla to krásná doba, byla to tehdy týmová práce. A to prostředí v Praze po okupaci, národ tím hrozně žil. Když si vzpomenu, jak všichni zpívali hymnu a byla tam i moje dcera (maminka Ledecké), byl to úžasný zážitek," řekl tehdy Klapáč.
