Současné mediální zákony se musí zmodernizovat a členy rad veřejnoprávních médií by již neměla nominovat Poslanecká sněmovna, domnívá se řada odborníků. Změnami mediální legislativy a regulací veřejnoprávních médií se zabýval seminář volebního výboru.
Změnit by se mělo funkční období generálních ředitelů - Petra Dvořáka (ČT) a Petera Duhana (ČRo) i způsob volby Rady ČT a Rady ČRo. Chystaná novela navrhuje, aby na Českou televizi a Český rozhlas v budoucnu nedohlížely tři rady, ale rovnou pět. Dnes členy volí Sněmovna a je jich celkem 24, nově by jich bylo možná až dvakrát tolik. Nevolila by je již Sněmovna, ale přímo politické strany a řada veřejných institucí jako například církve, vysoké školy nebo odbory.
Se současnou podobou pracovní verze ovšem nesouhlasí ČRo ani ČT. Obě instituce chtějí, aby ministerstvo ještě návrh změnilo. "Pro radu jsou nejdůležitejší odborníci, kteří nebudou zastupovat jen vlastní zájmy," uvedl Jaroslav Dědič, předseda Rady ČT. K němu se připojil i generální ředitel rozhlasu Peter Duhan, jenž by udělal v mediálním zákoně jen dílčí změny, ne zásadní. "Je mi líto, že se těmto změnám věnuje tak velká pozornost. Podle mě jsou v mediálním zákoně jiná témata, která by se měla řešit daleko více," dodal generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Podle poslance Martina Komárka by si Česká republika měla vzít příklad z německého modelu a přejít v co nejbližší době ke konkrétním změnám. V Německu funguje tzv. Rundfunkrat, jenž má 27 až 77 členů, kteří jsou voleni na čtyři až šest let a ovlivňují zásadní rozhodnutí, jmenují či odvolávají ředitele. "Média jsou určitým typem samosprávy, kde nesmí být lidé toužící po moci. Naším úkolem je nedopustit, aby došlo k privatizování tohoto veřejného prostoru, kterým jsou média veřejné služby," domnívá se Nina Nováková, místopředsedkyně volebního výboru. Někdejší generální ředitel České televize Ivo Mathé by při novelizace legislativy spíše navrhoval postoupit pravomoc Senátu, který by volil malé rady z osobností.
Kateřina Kalistová, 1.náměstkyně ministra kultury, chce apelovat především na aplikační praxi.
Ministerstvo kultury se podle ní ztotožňuje s tím, že je nutné udělat revizi. "Nelze ale očekávat, že to vyřeší mediální legislativu na deset či patnáct let," uvedla Kalistová. Konkrétně se v nejbližší době zaměří na labelling a otázku, zdali by nebylo vhodné zavést třetí pásmo 15+ jako je tomu například na Slovensku.
Na zmíněných změnách se má pracovat během letošního roku. Dá se očekávat, že konkrétní řešení se objeví ale až za několik měsíců.
