Síla sociálních sítí
Autor sloganu Je suis Charlie také pracuje pro časopis
09.01.2015 17:53
Když se devětatřicetiletý Joachim Roncin ve středu 7. ledna doslechl o atentátu na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo, umístil na Twitter jednoduchý a působivý grafický vzkaz. Následně jeho "Je suis Charlie" (Jsem Charlie) oblétlo celý svět a stalo se nepřehlédnutelným projevem podpory veřejnosti zmíněnému satirickému magazínu.
Roncin shodou okolností pracuje také pro týdeník. Působí v listu Stylist, jehož každé vydání je k dostání zdarma v počtu 450 tisíc výtisků u vchodů do pařížského metra. Od vzniku magazínu před dvěma roky dělá Roncin v týdeníku vedoucího výtvarného oddělení redakce.
Ačkoli tento časopis, vyznačující se velkou kreativitou, zajímavou grafikou a financovaný výhradně příjmy z reklamy, nemá nic společného s časopisem Charlie Hebdo, jeho výtvarný ředitel reagoval na Twitteru na masakr pouhou půlhodinu po oznámení střelby.
"Měli jsme redakční schůzi, když nám jeden z mých spolupracovníků oznámil, že v Paříži došlo ke střelbě," vzpomíná Roncin. "Spěchali jsme ke svým počítačům. Podobně jako celý svět jsem měl dojem, jako bych byl sám terčem tohoto útoku. Vzhledem k tomu, že pracuji ve světě obrazů, raději vyjadřuji svou bolest symbolicky. Ten slogan mě napadl zcela přirozeně. Napsal jsem "Je suis" typem písma, který používáme v našem časopise, a připojil jsem k tomu logo časopisu Charlie Hebdo. To je všechno," dodal.
Sociální sítě zařídily zbytek. Pět hodin po zveřejnění ultrakrátkého, jen patnáctipísmenného vzkazu na Roncinově twitterovém účtu - který tehdy čítal 500 sledujících oproti současným 4400 - vyšly do ulic Paříže i dalších měst desetitisíce lidí a skandovaly tento slogan nebo ho nesly natištěný na papírech.
K bleskurychlému rozšíření zmíněného hesla nepochybně přispěla skutečnost, že Roncin měl mezi sledujícími na Twitteru kupříkladu reportérku televizní stanice TF1 Valérii Narafovou (24.000 lidí sledujících její twitterový účet) či komika Sylvaina Quimènea (35.000 lidí sledujících jeho účet na Twitteru).
Roncin prohlašuje, že nepředpokládal takovou popularitu, když svůj vzkaz vrhl do záplavy komentářů na sociálních sítích, tak jako by hodil láhev do nedozírných vln oceánu. "Bylo to zcela spontánní," říká.
Podle listu Le Monde možná kdesi v jeho podvědomí dřímala slavná věta "Ich bin ein Berliner" (Jsem Berlíňan), kterou vyslovil John Fitzgerald Kennedy v roce 1963 na balkoně radnice v berlínské čtvrti Schöneberg. Roncin si ale nic takového nevybavuje. "Na to jsem nemyslel," uvedl. Spíš se prý upamatoval na rady, kterých se mu dostalo na grafické škole Penninghen v Paříži v době studií. "Méně je více. Dobrý slogan by měl obsahovat maximálně osm slov. Víc je na houby," učili ho profesoři. Za heslo "Je suis Charlie" by ho dnes jistě pochválili - sotva se lze vyjádřit stručněji.
Roncin rovněž dal jasně najevo, že si přeje, aby jeho slogan nepodléhal ochraně duchovního majetku. "Už mi nepatří. Pouze jsem ho vytvořil, měl by zůstat dostupný všem. Kvůli mně se nezrodilo hnutí solidarity, které se rozšířilo po celé Francii, na tom mají zásluhu sociální sítě," vysvětluje. Roncin přitom dostal minimálně dvě nabídky se záměrem vytvořit ze sloganu "Je suis Charlie" obchodní značku s autorským právem. "Možná na tom někteří lidé chtějí vydělat, ale já mám svědomí," zdůrazňuje.
Roncin, dojatý tím, jak často se jeho slogan nyní skloňuje, ať už na dálničních tabulích, na titulních stranách novin či v tweetech takových osobností jako Madonna, Mia Farrowová nebo Elton John, byl ve čtvrtek překvapen méně zábavnou návštěvou. Dva policisté přišli zkontrolovat, zda jsou dobře zabezpečeny dveře na jeho pracovišti. "Nebojím se o svou bezpečnost," prohlašuje nicméně Roncin. "Tahle záležitost mi nějak nepřichází na mysl," dodává.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.