Americký list The New York Times ve svém redakčním článku vyzval Spojené státy k ukončení embarga vůči Kubě, které považuje za nesmyslné. Takový krok by přitom mohl být považován za úspěch zahraniční politiky prezidenta Baracka Obamy, myslí si deník.
Americký deník upozorňuje, že obnovení diplomatických vztahů a zrušení embarga se nyní z politického pohledu dá uskutečnit díky změnám, které se odehrály v Havaně. Naznačuje přitom, že obnovení vztahů s Kubou by bylo pro USA zahraničněpolitickým úspěchem v době, kdy přetrvávají problémy ve vztazích s dalšími zeměmi světa. Normalizace vztahů s Havanou by se zřejmě promítla i do zlepšení vztahů mezi USA a dalšími státy latinskoamerického kontinentu. Článku vydaného jak v angličtině, tak ve španělštině si všímají i kubánská státní média, stanice Radio Habana Cuba uvedla, že se otázka embarga znovu dostává do popředí amerických zájmů.
Aktuální průzkum provedený v Miami mezi Američany kubánského původu navíc ukazuje, že nepatrná většina z nich embargo odmítá. Podle listu vedly ekonomický obtíže Kubu k zavedení reforem. Příčinou je prý ekonomická krize ve Venezuele, odkud Havana dováží za výhodných podmínek ropu. Kubánští představitelé se prý z obav před ukončením této pomoci uchýlili k liberalizaci přísně řízené ekonomiky, a Kubáncům tak povolili zaměstnání v soukromém sektoru. Místní parlament rovněž schválil zákon podporující zahraniční investice.
The New York Times připouští, že kubánská vláda stále obtěžuje a zatýká disidenty. V posledních letech ale prý propustila celou řadu politických vězňů, kteří za mřížemi strávili několik let.Prvním krokem Obamovy vlády by mělo být odstranění Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus, kam se dostala v roce 1982. Nyní ale kubánská metropole hraje konstruktivní úlohu, v Havaně probíhají mírová jednání, jejichž cílem je ukončení konfliktu v Kolumbii.
Kompletní zrušení embarga by musel schválit americký Kongres. Prezident by ale mohl upustit od omezení zaměřených na remitence, tedy peněžní převody, které Kubánci z USA zasílají rodinám žijícím na ostrově. Americké firmy by také podle doporučení listu měly dostat možnost financovat soukromý sektor na Kubě. Po socialistické revoluci v roce 1959, při níž se moci násilím chopil Fidel Castro, zavedly Spojené státy první hospodářskou blokádu proti Kubě, kterou v následujících letech dál zostřovaly. Kuba vyčíslila hospodářské škody způsobené místní ekonomice v důsledku embarga na více než bilion amerických dolarů (více než 21 bilionů Kč).
