Nový druh australopitéka by mohl být naším pradědečkem
08.04.2010 16:00 Původní zpráva
Před necelými dvěma miliony let se dva hominidé zřítili do padesát metrů hluboké jeskyně. Jejich kostry nyní paleontologům umožnily popsat dosud neznámý druh australopitéka a získat další informace o počátcích našeho vlastního rodu Homo.
Paleontologové kostry objevili v jeskyni ležící asi 40 kilometrů od jihoafrického Johannesburgu. Je to jeden z nejdůležitějších paleontologických nálezů z posledních let. Sedimenty dosud vydaly asi 130 kostí a jejich úlomků, další objevy se ještě dají očekávat. Už nyní ale vědci mají k dispozici všechny nejdůležitější části kostry, které umožňují určit hlavní anatomické znaky: lebku, pánev i kosti kotníku. Preparace nálezů vědcům zabrala dva roky.
Je zjevné, že oba jedinci patří k dosud neznámému druhu, který dostal jméno Australopithecus sediba. Sediba znamená v jazyce sotho „pramen". Má symbolizovat, že nový druh by mohl stát na počátku vývoje rodu Homo, k němuž patří i moderní lidé.
Kostry jsou staré 1,95 až 1,78 milionu let, přesnější datování není z metodologických důvodů možné. Australopithecus sediba tedy žil asi o milion let později než Australopithecus afarensis, k němuž patří i slavná Lucy.
ČTĚTE TAKÉ: Australopitékové kráčeli vzpřímeně už před 3,6 milionu let
Trochu australopitékus, trochu „skutečný" člověk
Příslušníci nově popsaného druhu měli dlouhé paže jako lidoopi a starší australopitékové, oba nalezení jedinci byli vysocí asi 1,3 metru. Objem chlapcovy mozkovny paleontologové odhadli na 420 až 450 centimetrů krychlových, lebka ženy se nedochovala. Moderní člověk má mozek třikrát až čtyřikrát objemnější, ale tvar chlapcovy mozkovny svědčí o pokročilejším mozku, než jaký měli starší australopitékové.
Také další znaky nový druh odlišují od jeho starších příbuzných. Především dlouhé nohy umožňující zřejmě i typický lidský běh, anatomicky moderní pánev a malé zuby. Tím vším Australopithecus sediba připomíná spíše příslušníky rodu Homo, a paleontologové se proto domnívají, že by mohlo jít o přímého předka prvních „skutečných" lidí - buď druhu Homo habilis, nebo o něco mladšího Homo erectus.
Nelze však vyloučit, že se ve skutečnosti jedná o sesterský druh, jehož potomci dávno vyhynuli. Každopádně jde o druh, který je ze všech dosud popsaných australopitéků rodu Homo nejpodobnější.
ČTĚTE TAKÉ: Takoví jsme byli. Seznamte se s Ardi, tetičkou z pravěku
Za objevem stojí mezinárodní tým vedený Lee Bergerem z Witwatersrandské univerzity v Johannesburgu a Paulem Dirksem z Univerzity Jamese Cooka v australském Townsville. Ve dvou článcích o něm referují v aktuálním vydání časopisu Science.
„Před tímto objevem jsme mohli veškeré fosilie z období, kdy se poprvé objevil rod Homo, vyskládat na malý stolek. To se s objevem druhu Australopithecus sediba dramaticky mění," říká Lee Berger.
Smrt v jeskyni
Žena i chlapec zemřeli buď současně, nebo krátce po sobě. Zřejmě spadli do jeskyně, která tehdy byla hluboká asi padesát metrů. Možná v ní hledali vodu. Přívalová voda potom jejich těla spláchla do několik metrů vzdáleného podzemního jezírka, kde se jejich kostry rychle pokryly vysráženým vápencem a tak se uchovaly.
Foto: University of Witwatersrand, Brett Eloff/courtesy of Lee Berger & the University of the Witwatersrand, Science/AAAS, Paul Dirks
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.