Papilárním liniím na prstech vděčíme za citlivý hmat
30.01.2009 16:45 Původní zpráva
Papilární linie na bříšcích prstů zvyšují nejen pevnost úchopu, ale také citlivost hmatových receptorů. Díky nim dokážeme hmatem vnímat i jemné struktury s hrubostí menší než 0,2 mm, což odpovídá tloušťce lidského vlasu.
Hrubé informace o charakteru předmětů, kterých se dotýkáme, poskytují receptory vnímající rozdíly v tlaku na různá místa prstu. Na velmi jemné struktury ale tato metoda nestačí. Abychom se o nich hmatem něco dozvěděli, musejí se prsty po povrchu pohybovat. Tím pod kůží vznikají vibrace, které vnímá speciální typ receptorů - Paciniho tělíska.
Tyto receptory jsou nejcitlivější na vibrace s frekvencí kolem 250 Hz. Informace o nich předávají do mozku, který si podle nich vytvoří představu o charakteru zkoumaného povrchu.
Francouzští vědci se rozhodli zjistit, jak přesně zpracování informací o vibracích probíhá. A protože není technologicky možné měřit vibrace pod kůží prstů dotýkajících se nějakého předmětu, vyvinuli mechanický senzor, který bříško prstu napodobuje. O svých závěrech informují v on-line verzi časopisu Science.
Senzor je pokryt elastickou čepičkou simulující povrch kůže. V některých pokusech byla hladká, v dalších na ní byly vroubky napodobující papilární linie. Ukázalo se, že hladká čepička přenášela vibrace s velmi širokým rozsahem frekvencí, zatímco čepička s vroubky většinu frekvencí filtrovala a propouštěla pouze 250 Hz. Výrazně tím stoupla citlivost senzoru, protože signál byl zbaven rušivého šumu.
Účinnost filtrace závisela na orientaci vroubků vůči strukturám na zkoumaném povrchu. Zřejmě právě proto se papilární linie na bříšcích prstů zatáčejí do oblouků a smyček. Je tak zajištěno, že bez ohledu na charakter povrchu se k Paciniho tělískům dostanou přednostně právě takové vibrace, které jsou pro hmatové vnímání nejvhodnější.
Foto: Science
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.