U Prahy má vyrůst centrum biotechnologického výzkumu

Ve středočeském Vestci by v roce 2013 mělo zahájit činnost centrum biotechnologického a biomedicínského výzkumu BIOCEV. Pokud se mu ovšem podaří získat 3,2 miliardy korun z evropských fondů.

Moderní biotechnologie mají obrovský potenciál především v medicíně, ale také v řadě průmyslových a zemědělských odvětví. Do budoucna slibují přinést například léčbu pomocí kmenových buněk, léky šité na míru jednotlivým pacientům, genovou terapii nebo náhrady tkání a orgánů pomocí biomateriálů...

Výzkum v těchto prudce se rozvíjejících oborech je v České republice zatím roztříštěn do mnoha pracovišť. BIOCEV by měl soustředit odborníky pod jednou střechou a umožnit efektivní přenos výsledků základního výzkumu do praktických aplikací - ať už přímo v centru, nebo v soukromých firmách. Ve Vestci už nyní sídlí několik biotechnologických firem (například Exbio nebo Vidia) a o zřízení výzkumného pracoviště zde uvažuje i Zentiva.

Za projektem BIOCEVu stojí pět biologických ústavů Akademie věd spolu s Přírodovědeckou a 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Jeho vznik by měl být financován z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, jehož prostředky nelze čerpat na území Prahy.

V centru nebudou pracovat jen odborníci ze zakládajících institucí. Minimálně polovina vědců by postupně měla přijít odjinud - včetně zahraničí. Centrum má fungovat na celoevropské úrovni, jeho laboratoře budou k dispozici i týmům z dalších zemí.

Centrum bude sloužit i při výuce doktorandů a magisterských studentů. „Důležitým aspektem vzdělávání je těsný kontakt se špičkovými vědci. Student musí být u toho, když vznikají nové výsledky, musí se na nich sám aktivně podílet," vysvětluje rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Budou finance?

Zatím není jisté, zda BIOCEV skutečně vznikne. O evropské peníze se ucházejí čtyři velké české projekty. Kromě BIOCEVu to jsou ELITPALS (velký laser ve Zlatníkách, společný projekt Akademie věd, řady vysokých škol a dalších institucí), CEITEC (Středoevropský technologický institut v Brně, na němž se podílejí brněnské vysoké školy s menšinovým podílem ústavů Akademie věd) a IT4Innovations (velké počítačové centrum v Ostravě, projekt vysokých škol v Ostravě a Opavě).

ČTĚTE TAKÉ: Česko má šanci postavit Mezinárodní laserové centrum

Český panel sestavený ministerstvem školství nyní posoudí jejich aplikační potenciál a udržitelnost financování po vyčerpání dotace z evropských fondů. Následovat bude odborné posouzení v Bruselu a vyjednávání o skutečné výši dotace.

„Této fáze se bojíme nejvíce, protože BIOCEV je koncipován tak, že už není kde šetřit, pokud má vzniknout centrum na skutečně špičkové světové úrovni," říká Václav Pačes, bývalý předseda Akademie věd a koordinátor vědeckého programu plánovaného centra.

Čtyři české projekty si vzájemně přímo nekonkurují, o evropské peníze se mohou ucházet všechny - uspějí-li v hodnocení českého panelu.

O loňských sporech mezi Akademií věd a ministerstvem školství kolem výběru projektů ucházejících se o evropské finance čtěte ZDE. Projekt brněnského synchrotronu CESLAB Akademie věd mezi tím zastavila.

Foto: biocev.eu, profimedia.cz, Karel Šanda