Zbavit nejschopnější vědce věčných starostí o peníze a úmorného papírování, aby se mohli zcela věnovat výzkumu. To je smyslem Akademické prémie, kterou předseda Akademie věd Václav Pačes včera udělil dvěma vědcům patřícím ve svých oborech ke světové špičce.
Akademická prémie, neboli Praemium Academiae, představuje pro každého z oceněných pět milionů korun ročně po dobu šesti let. Loni ji Václav Pačes udělil poprvé, a to čtyřem vědcům. Letos ji obdrželi chemik Karel Ulbrich a fyzik Tomáš Jungwirth.
Prémie je určena na přístroje, vybavení a platy oceněných i jimi vybraných spolupracovníků. Konkrétní rozdělení peněz je zcela na nich, nemusejí dopředu rozepisovat, jak s nimi hodlají v nejbližších letech naložit. To jim dává svobodu, které by se s klasickými granty nikdy nedočkali.
"V Evropě převládá systém, v němž musíme na tři roky dopředu naplánovat přesné cíle výzkumu. To je ve vědě obtížné. Když víte, co budete dělat za tři roky, není to z vědeckého hlediska většinou nic zajímavého. Tento nástroj naopak umožňuje velkou flexibilitu," pochvaluje si Tomáš Jungwirth.
V podobném duchu se vyjádřil i Karel Ulbrich: "Pokud jsem chtěl získat pro mnou vedený kolektiv dostatečné zázemí, musel jsem zároveň řešit šest, sedm grantů. Tato prémie mi dává mnohem větší svobodu pro týmovou práci. Nebudu muset nikomu vysvětlovat, proč jsem nějaké peníze použil třeba na opravu přístroje, když jsem je tři roky dopředu plánoval na chemikálie."
Rovnostářství ve vědě nefunguje
Praemium Academiae není pouhým oceněním zásluh jako některá jiná ocenění. Předseda Akademie věd ji na návrh ústavů a po konzultacích s odborníky uděluje vědcům, kteří mají za sebou výjimečné úspěchy, ale od kterých se zároveň očekává, že svůj obor budou rozvíjet i v budoucnu. Ústavy Akademie věd mají přes tři tisíce vědeckých pracovníků, ale finanční zajištění se může dostat jen nejlepším z nejlepších.
Podle Václava Pačese to je jediná možnost, jak českou vědu neutopit v průměru: "To nejhorší, co se dá dělat, je rozdělovat peníze plošně. Nemůžeme podporovat úplně všechno. Musíme se prosadit v těch oborech, ve kterých jsme prostě dobří. A o tom rozhodují odborné kvality konkrétních vědců."
Ocenění vědci samozřejmě musejí se svěřenými prostředky hospodařit účelně, očekávají se od nich výsledky. Ale podstatná je jistota financí a výrazné snížení byrokracie. "Vyžaduji od nich pouze, aby mi jednou ročně poslali separáty publikací, případně velice stručnou anotaci pokroků ve své práci," říká Václav Pačes.
O prémii se mohou ucházet i odborníci z humanitních oborů, ale podle Václava Pačese letos ředitelé humanitně zaměřených ústavů žádné své zaměstnance nenominovali. "Přitom zcela jistě takové významné osobnosti máme. Já sám bych věděl o tom, kdo by mohl být navržen, ale tyto návrhy jsme bohužel nedostali."
Cílená léčiva a dokonalejší elektronika
Oba letos ocenění odborníci se věnují především základnímu výzkumu, který však má praktické využití. Profesor Karel Ulbrich se v Ústavu makromolekulární chemie se svým týmem zabývá vývojem syntetických polymerních nosičů biologicky aktivních látek. Jeho výzkum vede k vývoji léků schopných doputovat v těle přesně na místo určení, využitelný je také při genové terapii. Spolupracuje s týmem profesorky Blanky Říhové z Mikrobiologického ústavu, s olomouckou univerzitou, s Oxfordem a s dalšími institucemi v Evropě a ve Spojených státech.
Profesor Tomáš Jungwirth se ve Fyzikálním ústavu zabývá fyzikou pevných látek a elektrickými a magnetickými vlastnostmi polovodičů. "Úkoly, které se snažíme řešit, sahají od skládání nových látek z jednotlivých atomů až po vytváření malých součástek mikročipů, výpočty jejich vlastností a pochopení fyzikálních zákonů, které v nich fungují," vysvětlil.
Loni prémii získali matematik Eduard Feireisl, fyzik Václav Petříček, genetik Jiří Forejt a chemik Pavel Hobza.
Foto ČTK, Karel Šanda
