Akademie věd se pře s MŠMT o rozdělení <span>evropských peněz</span>

Ministerstvo školství tento týden zveřejnilo seznam šesti vědeckých projektů, které doporučí Evropské komisi pro financování z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ministr Ondřej Liška si pochvaluje, že "česká odborná veřejnost je ve své velké většině s programem spokojena." Jenomže proti rozhodnutí MŠMT se bouří instituce, kterou rozhodně nelze přehlédnout: Akademie věd České republiky.

V této fázi jde o velké projekty, jejichž realizace by vyžadovala více než 50 milionů eur (1,2 miliardy korun). Využitelné mají být jak pro základní výzkum, tak pro průmyslové aplikace. Menší a méně nákladné projekty přijdou na řadu později na podzim. Konečný výběr bude na Evropské komisi, ale předvýběrem ji ministerstvo informuje o tom, které projekty považuje Česká republika za nejdůležitější.

Ve hře bylo celkem třináct projektů, z nichž ministerstvo vybralo šest (viz rámeček). Mezi projekty, které se na seznam nedostaly, je i Středoevropská synchrotronová laboratoř (CESLAB), kterou chce v Brně vybudovat Akademie věd. Jedná se o urychlovač elektronů využitelný například při vývoji nových léčiv, pokročilých materiálů nebo nanotechnologií.

Projekty pro budoucnost

Akademie věd dlouhodobě prosazuje využití operačního programu především pro rozvoj vědecké infrastruktury. Tedy pro výstavbu nákladných zařízení, které umožní dlouhodobý kvalitní výzkum a které do republiky přitáhnou špičkové vědce ze zahraničí.

"Tyto prostředky by měly být převážně investovány do něčeho, co posune naši vědu na evropskou úroveň. Do velkých přístrojů, které budou sloužit, aniž by zastaraly, alespoň patnáct nebo dvacet let," uvedl ve středu předseda Akademie věd Václav Pačes.

Ze třinácti velkých projektů, které se o evropské peníze ucházejí, mají takový charakter tři: ELITPALS, IT4Innovations a CESLAB. Akademii věd vadí, že jeden z nich, synchrotron CESLAB, se na seznam ministerstva školství nedostal. Zařazení na seznam ještě neznamená automatický závazek projekt financovat, pouze vytváří prostor k jeho dalšímu rozpracování. Podle Akademie věd je proto netaktické jeden z projektů předem vyřadit ze hry.

Václav Pačes vysvětluje: "Problémem laseru ELITPALS může být to, že se na něm podílí několik států, které mají zájem na tom, aby laser stál právě u nich. Budeme se snažit, aby tato velká infrastruktura byla u nás vybudována, ale zdaleka to není jisté. Proto se domníváme, že je důležité, aby ministerstvo školství nechalo ve hře i brněnský synchrotron."

Podle Jana Vituly (KDU-ČSL), který na MŠMT působí jako vrchní ředitel sekce řízení operačních programů EU a který má výběr projektů na starosti, ale není reálné snažit se prosadit všechny tři infrastrukturní projekty. "Společně by zcela vyčerpaly prostředky, které máme k dispozici, takže by nezbylo na menší projekty. A my chceme podpořit i je."

Hlavní kritika: neprůhledné rozhodování

Jádro sporu však leží jinde. Ministerstvo školství požádalo dvacet předních zahraničních odborníků o hodnocení třinácti předložených projektů. Akademie věd tento postup přivítala a proti závěrům mezinárodního panelu nic nemá. Domnívá se však, že ministerstvo školství, reprezentované Janem Vitulou, závěrečnou zprávu expertů dezinterpretuje. Rozhodování ministerstva je podle Akademie věd neprůhledné.

"Naprosto nepodloženě a neprůhledně se vyřazuje jeden projekt, který považujeme za velmi důležitý pro Českou republiku," prohlásil na středeční tiskové konferenci Jiří Rákosník, člen předsednictva Akademické rady Akademie věd. Pavel Vlasák, rovněž člen předsednictva Akademické rady, ho doplnil: "Žádáme jenom transparentní jednání na základě důkladných analýz a zveřejnění podkladů. Vyřazení jednoho z nejlépe hodnocených projektů bez základní ekonomické rozvahy a na základě pochybné argumentace je zcela nepochopitelné a nesprávné."

Proti postupu ministerstva se ve středu ohradil i předseda Akademie věd Václav Pačes: "Domníváme se, že CESLAB byl vyřazen na základě argumentů, které zcela neobstojí. Zejména nám vadí, že nejsme přesně informováni o tom, jak rozhodování probíhalo."

Ministerstvo pochybení odmítá

Podle Jana Vituly ale předseda expertního panelu Fritz Ohler proti interpretaci výsledků hodnocení nic nenamítá: "Fritz Ohler viděl anglický překlad české zprávy a potvrdil, že je v souladu se závěry mezinárodního panelu."

Vitula doplňuje: "Hodnocení běželo tři dny a každý projekt se probíral velmi detailně. A závěrečná zpráva je jen jakési shrnutí té debaty. Říkalo se tam mnohem více věcí." Odmítá názor Akademie věd, že CESLAB je jedním z nejlépe hodnocených projektů. "Toto tvrzení je zavádějící, protože CESLAB bodově skončil ve skupině s dalšími pěti projekty. V první skupině byly dva nadstandardní (ELITPALS a BIOCEV, pozn. redakce) a pak byla skupina pěti projektů, které dopadly stejně, i když každý ztrácel body v něčem jiném."

Akademie věd Vitulovi také vyčítá, že ministerstvo špatně ohodnotilo význam jednotlivých projektů pro využití průmyslem. U synchrotronu lze podle Akademie věd na základě zahraničních zkušeností počítat s tím, že asi 15 procent veškerého výzkumu bude určeno přímo pro průmyslové aplikace. CESLAB přesto v hodnocení menšího, takzvaného průmyslového panelu, nezískal jediný bod, zatímco konkurenční CEITEC jich získal 17 z 20.

Jan Vitula se brání: "Akademie věd mluví o patnáctiprocentním využití průmyslem, ale neříká, jak je průmysl ochoten provoz synchrotronu financovat. Zkušenosti ze zahraničí, snad s výjimkou USA, nám říkají, že to bude nanejvýš jedno procento nákladů."

Stop nejlépe připravenému projektu?

Ze všech navrhovaných projektů je CESLAB jediný, který má za sebou posouzení vlivu na životní prostředí. Akademie věd se domnívá, že jde o jeden ze dvou nejlépe připravených projektů. Zdůrazňuje i detailní finanční analýzu, která je pro synchrotron k dispozici. Právě obava z příliš velkých nákladů přitom byla jedním z hlavních argumentů, proč ministerstvo CESLAB nepodpořilo.

"CESLAB byl jako jediný z projektů podle mého názoru účelově hodnocen z hlediska finančních nároků. U ostatních projektů tyto finanční nároky ještě ani neexistují. Neví se, kolik financí budou potřebovat. CESLAB měl jako jediný finance spočítané - a na základě této analýzy byl vyřazen," řekl Václav Pačes ve čtvrtek Radiožurnálu.

Jan Vitula tvrdí, že se ministerstvo náklady zabývalo. "Kromě ELITPALSu počítáme s redukcí všech projektů. Přežily ty, které i po redukci rozpočtu zůstanou v kategorii velkých projektů v ceně přesahující padesát milionů eur."

Mnohé z odmítnutých projektů podle něj nejsou špatné, ale jsou neúměrně drahé. Ministerstvo jejich předkladatele vyzvalo, aby náklady snížili a usilovali o zařazení do operačního programu v dalším kole určeném pro menší projekty. Problém CESLABu spočívá v tom, že jeho náklady jsou z principu neredukovatelné.

Různé možnosti interpretace

V originální zprávě vydané panelem zahraničních expertů lze u každého z projektů nalézt klady i zápory. CESLAB i CEITEC shodně obdržely 11 bodů z 20 možných, stejně jako IT4Innovations, CVEVL a Udržitelná energetika. ELITPALS a BIOCEV dostaly 14 bodů.

Je pravda, že česká zpráva se v hodnocení CESLABu soustředí prakticky pouze na rizika a slabiny projektu, zatímco původní hodnocení expertů zmiňuje mnohá pozitiva. České hodnocení CEITECu uvádí jak klady, tak zápory zmíněné experty.

Vybírat zde z originálního hodnocení jednotlivé věty není možné, protože už samotným výběrem bychom celkové vyznění zprávy zkreslili. Závěrečnou zprávu ministerstva školství i originální hodnocení všech doporučených projektů (a CESLABu) zahraničními experty najdete v přiloženém dokumentu (odkaz pod článkem).

Foto ELI, Karel Šanda, CESLAB