Předseda Akademie věd Jiří Drahoš požaduje neprodlené zahájení prací na nové metodice hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, která je podkladem pro rozdělování státní dotace vědeckým institucím. Řekl to dnes v projevu na zasedání Akademického sněmu.
Akademie letos přišla podle Drahoše vinou vadné stávající metodiky o více než půl miliardy korun.
Sněmu se účastní i premiér Petr Nečas jakožto předseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která by měla metodiku připravit.
Soumrak kafemlejnku?
Nyní užívanou metodiku, kterou vypracovala rovněž RVVI a které vědci přezdívají kafemlejnek, Akademie věd od počátku kritizuje. Tvrdí, že je nespravedlivá, plná absurdit a nemotivuje ke skutečné vědecké práci.
Vláda ve svém prohlášení píše o nutnosti zavést nový hodnoticí systém, který má být "kombinací kvantitativního a kvalitativního hodnocení s výrazným zapojením zahraničních expertů", což je ústup od čistě kvantitativního „kafemlejnku“, který funguje nyní a k němuž mají výhrady i mnozí vědci z vysokých škol a rezortních výzkumných ústavů.
Na systémové chyby nynější metodiky podle Drahoše poukázala i předběžná zpráva projektu Mezinárodní audit výzkumu a vývoje v České republice, kterou vypracovalo a zveřejnilo letos v září konsorcium pěti renomovaných zahraničních institucí, koordinovaných britskou společností Technopolis. Zpráva potvrdila oprávněnost hlavních výhrad kritiků, dodal předseda.
Drahoš uvedl, že Akademie věd koncem listopadu předložila RVVI alternativní návrh nového hodnoticího systému, který vychází ze zásad britského systému REF (Research Excellence Framework) a který je zcela v souladu s vládním prohlášením. Rada se usnesla, že návrh bude použit při dopracování dlouhodobých principů hodnocení, dodal.
Drahoš nabídl, že dá vládě a dalším orgánům státní správy k dispozici analytický tým akademie, který má zkušenosti v oblasti výzkumu a vývoje, včetně hodnocení a financování vědy. Politikové by podle něj měli dbát na to, aby tvorbu vědní politiky nediktovaly partikulární zájmy vlivových skupin a aby se vztahy mezi vědeckými institucemi a komerční sférou rozvíjely ku prospěchu obou stran a měly transparentní povahu.
Peníze z firem
Ve své polistopadové historii se podle Drahoše akademie systematicky transformuje. Během 16 let zredukovala počet pracovišť z 88 na 53. Loni založila tři spin-off firmy zaměřené na komercionalizaci vědecké práce a připravuje další. Více než 200 projektů řeší spolu s průmyslovými podniky. Problémem ale je zcela nedostatečné financování výzkumu v akademii a na vysokých školách podniky. Až na výjimky jsou společné projekty placené z veřejných prostředků, uzavřel předseda.
