Tragický osud
Alan Turing, přemožitel Enigmy, rozluštil i záhadu tygřích pruhů
20.02.2012 13:46 Původní zpráva
Alan Turing měl lví podíl na rozluštění zpráv šifrovaných stroji Enigma, které za druhé světové války používala německá armáda. V 50. letech ho společnost dohnala k sebevraždě. Britští genetici nyní potvrdili jednu z jeho teorií, které vytvořil během svých výletů do biologie.
Geniální matematik se zabýval i biologií a mimo jiné přišel s teorií vysvětlující vznik pravidelných biologických struktur, například tygřích pruhů a dalších vzorů na savčí srsti a na ptačím peří.
Alan Turing biologii nestudoval, jeho doménou byla matematika. Různými biologickými otázkami se však zabýval a přistupoval k nim vybaven svým teoretickým zázemím, což mu umožnilo zkoumat problémy ze zcela jiného úhlu než biologický mainstream.
Přemítání nad původem pravidelných struktur ho přivedlo k formulaci hypotézy, že jde o výsledek spolupráce dvou biologicky aktivních látek, takzvaných morfogenů. Jeden má aktivační funci (povzbuzuje například tvorbu tmavého pigmentu), druhý tentýž proces naopak blokuje. Spojením jejich vlivu lze vysvětlit střídání tmavých a světlých pruhů na tygří srsti stejně jako vznik jiných pravidelných biologických struktur. Turing to popsal matematickými rovnicemi. V jeho době šlo o teoretický koncept, který neměl experimentální oporu. Mohl, ale nemusel mít pravdu.
Biologové z londýnské King's College nyní v on-line verzi časopisu Nature Genetics přinesli první důkaz, že Turingova teorie v praxi skutečně funguje. Studovali vznik pravidelných prohlubní na horním patře vyvíjejících se myších embryí. Identifikovali dvojici chemických látek, které vznik "zvlněné" struktury řídí. Regulováním jejich aktivity dokázali měnit strukturu horního patra způsobem, který přesně odpovídal rovnicím navrženým Alanem Turingem.
Oběť společenských konvencí
Díky Turingově podílu na rozluštění kódu Enigmy měli Britové přehled o pohybech ponorek v Atlantiku, což jim umožnilo narušovat blokádu britských ostrovů. Po válce se mimořádně nadaný matematik věnoval vývoji počítačů a je považován za jednoho z otců informatiky.
Za svého života nebyl oslavován jako hrdina. O jeho válečných zásluhách se příliš nevědělo, dešifrovací projekt podléhal utajení. On sám se nikdy netajil jiným aspektem svého života - homosexuálními vztahy. To mu zlomilo vaz.
V roce 1952 byl obviněn z "nepřístojné nemravnosti", stejně jako o více než padesát let před ním Oscar Wilde. Mohl si vybrat mezi vězením a estrogenovou terapií, což je učeně znějící eufemismus pro chemickou kastraci. Zvolil druhou možnost. O dva roky později spáchal sebevraždu.
"Jablko nořím do jedu, na svět spavou smrt vedu," zpívá si zlá královna v Turingově oblíbené disneyovce Sněhurka a sedm trpaslíků. Turing se filmem inspiroval. Vedle jeho mrtvého těla policie našla nakousnuté jablko, pitva prokázala otravu kyanidem.
Po celém světě se letos uskuteční řada akcí připomínajících Turingovu práci. Nejvíce jich chystá Velká Británie, kde se mimo jiné sbírají podpisy pod petici za Turingovu rehabilitaci. Už před třemi lety se mu sice premiér Gordon Brown jménem vlády in memoriam omluvil, rozsudek však stále platí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.