Tým brazilských a peruánských vědců možná vrátil Amazonce postavení nejdelší řeky na světě. Badatelé stanovili základy pro zjištění jejího přesného pramene a ujišťují, že řeka měří
Africký veletok Nil, dosud považovaný za nejdelší řeku planety, je prý tedy až na druhém místě s
Oficiální výsledky expedice budou předány mezinárodnímu vědeckému společenství, které jihoamerický veletok znovu postaví do čela žebříčku nejdelších řek, tvrdí ředitel kartografického odboru peruánského Národního geografického institutu (IGN) a člen expedice Ciro Sierra. Podle něj už tento fakt uznala například společnost National Geographic Society.
Účastníci "První vědecké expedice k pramenům Amazonky" cestovali v posledním květnovém týdnu k ledovci Mismi a korytům řek Carhuasanca a Apacheta v místech, kde andské pohoří prochází jihoperuánským departementem Arequipa.
Odborníci z IGN společně se svými kolegy z několika odborných brazilských institucí pracovali ve výšce
Navíc vody, které jsou podle vědeckých předpokladů kolébkou pozdějšího veletoku, nejsou povrchové, nýbrž průsakové, vysvětlil Sierra. Prostě nelze pouhým pohledem zjistit původ řeky, která protéká Peru a Brazílií a nakonec ústí do Atlantického oceánu. Proto obě země chystají druhou výpravu na září, kdy je období sucha, a budou se snažit doplnit studii o původu nejvodnatější řeky na Zemi.
Tok řeky Amazonky, kterou objevil v roce 1542 španělský dobyvatel Francisco de Orellana, je nicméně podle jihoamerických badatelů dlouhý
FOTO: AP