V těžko přístupných hlubinách amazonského pralesa prosperovala ještě před několika staletími města, která si svým rozsahem a stupněm organizace nezadala s městy antického Řecka nebo středověké Evropy. Představy o nedotčenosti amazonské přírody tak vzaly za své.
V dnešním vydání časopisu Science o tom informuje tým amerických a brazilských antropologů, kteří na výzkumu zaniklých měst spolupracovali s příslušníky indiánského kmene Kuikuro. Na jeho území v brazilském státě Matto Grosso byly zbytky měst nalezeny. Objev vědci oznámili už v roce 2003, nyní přinášejí podrobnější informace.
Urbanismus v pralese
Města byla obehnána vysokými zdmi a měla jednotnou podobu. Jejich základem byla vždy hlavní ulice směřující z jihozápadu na severovýchod a protínající centrální náměstí. V okolí měst byly nalezeny pozůstatky hrází a umělých rybníků. Antropologové v tom vidí důkaz územního plánování a politické organizace, která je znakem urbánní společnosti.
Vrchol rozvoje města zažila v letech 1250 až 1650. Jejich zánik zřejmě souvisí s příchodem evropských kolonistů. Ti většinu obyvatel pozabíjeli buď přímo, nebo prostřednictvím nemocí, které na americký kontinent zavlekli.
Nálezy měst mění zažitý pohled na rozdíly mezi starými evropskými a americkými sídly. Mike Heckenberger z University of Florida, který výzkum vedl, stereotypní uvažování antropologů a archeologů charakterizuje takto: "Pokud jste velké a organizované sídlo objevili v Evropě, bylo to město. Pokud jste ho objevili někde jinde, muselo to být něco jiného."
Nepůvodní prales
Města po jejich zániku pohltil prales, o kterém se biologové dosud domnívali, že tu rostl odnepaměti. Nálezy přitom ukazují na to, že krajina kolem měst byla alespoň částečně odlesněna. Znovu se tedy ukazuje, že dělit přírodu na původní a druhotnou nemá velký smysl. Krajinní ekologové už dlouho zdůrazňují, že kdybychom například na území České republiky chtěli chránit jen skutečně původní přírodu, nebylo by vlastně co chránit.
Foto: Profimedia
