Evropská kosmická agentura zveřejnila animaci dokumentující nejnovější vývoj Aralského jezera. Zatímco vysychání severní části se díky záchrannému projektu podařilo zastavit, jižní část se od roku 2006 dramaticky zmenšila.
Aralské jezero kdysi bývalo čtvrtou největší vnitrozemskou vodní plochou světa. V padesátých letech však Sovětský svaz rozjel rozsáhlý zavlažovací projekt. Odvedl toky řek Amudarja a Syrdarja, čímž jezero přišlo o své hlavní přítoky.
Evropská družice Envisat zachytila vysychání Aralského jezera mezi červnem 2006 a červnem 2009.
Koncem osmdesátých let se jezero rozdělilo na severní a jižní část. V roce 2000 se jižní část rozpadla na dvě samostatné vodní plochy, vysycháním je v současnosti nejvíce postižena východní mělká oblast. Odborníci odhadují, že od roku 2006 ztratila asi 80 procent vody.
Celá jižní část původního jezera zřejmě do roku 2020 zcela vyschne. Zato severní část má naději na záchranu. Kazachstán za finanční pomoci Světové banky v roce 2005 vybudoval hráz, jejímž úkolem je bránit pronikání vody ze severu do jižní části, která je tak jako tak odsouzena k zániku. Výška hladiny se od té doby zvýšila o čtyři metry.
V místě bývalého jezera už vzniklo asi 40 tisíc čtverečních kilometrů solné pouště. Každoročně z ní větry odnášejí do okolí asi 150 tisíc tun soli a písku. Důsledkem je lokální změna klimatu projevující se chladnějšími zimami a teplejšími léty, zasolování půdy a zdravotní problémy lidí žijících v okruhu několika set kilometrů od jezera.
Foto ESA, NASA
