Antropologové: Jako šimpanz by se dnešní člověk neuživil

Richard Wrangham ochutnal téměř všechno, co jedí šimpanzi v Africe, a zvažoval, zda by mohl žít na jejich stravě. "Zjistil jsem, že bych měl pořádný hlad. Pro člověka by bylo těžké přežít na šimpanzí stravě," řekl antropolog z Harvardské univerzity. Lidské nároky na stravu se během šesti milionů let, během nichž se naše evoluční linie vyvíjí na šimpanzích nezávisle, výrazně proměnily.

Výrazným rysem lidské stravy je tepelná úprava potravy. Mění se jí forma tuků, škrobů a proteinů, v jídle se koncentrují živiny, řekl při diskusním panelu o stravovacích zvyklostech našich předků, které organizovala Americká asociace pro rozvoj vědy (AAAS, mimo jiné vydavatel prestižního časopisu Science).

Antropologové jako Wrangham dlouho spekulují o tom, co jedli naši pradávní předkové. Neustále přibývá důkazů, které nabíjejí klíč k jejich stravě. "Charakteristickým znakem lidské stravy je pružnost, schopnost najít nebo si udělat v každém prostředí nějaké jídlo," uvedl antropolog William Leonard ze Severozápadní univerzity.

Nutričně bohatá strava se pro lidi stala nutností, aby mohli uspokojit zvyšující se energetické nároky velkého mozku. Životní způsob spočívající v lovu a shromažďování potravy se rozvinul, když lidé začali využívat výhod pasoucích se zvířat, jako jsou antilopy a gazely.

Hlavní potraviny lidí jsou výživově mnohem hutnější než strava jiných velkých primátů, kteří mohou přežít na listech a ovoci, řekl Leonard.

Foto: profimedia.cz