Ve středním Německu objevili archeologové studnu starou přes 7000 let; pochází tedy z pozdní doby kamenné. Pravěkou studnu objevili ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko poblíž městečka Niederröblingen při průzkumu staveniště budoucí dálnice, napsala agentura DPA.
"Studna je jednou z nejstarších svého druhu v Evropě, a proto ji lze považovat za velkou senzaci," uvedl archeolog Harald Meller.
Studna je, jak říká Meller, čtvercová o hraně 80 krát 80 centimetrů a ležela uprostřed tehdejší osady. Pozoruhodné je na ní i to, že tehdejším zemědělcům a pastevcům stálo za to vybudovat studnu na pitnou vodu, ačkoli poblíž osady tekla řeka.
"To svědčí o tom, že již tehdy mělo lidstvo problémy se znečištěním životního prostředí a řeky nebyly dost čisté na to, aby se voda z nich dala využívat," míní archeologové.
Prozkoumání objevené studně bylo obzvlášť obtížné, protože v dnešních časech ležela hluboko pod úrovní spodní vody. Z daného období lineární keramiky, někdy označované též jako pásková nebo volutová keramika, je dosud ve středoevropském regionu známo asi šest studní. Rámcové časové zařazení studně bylo celkem jednoznačné, protože v sídlišti asi o 20 chatách byly nalezeny stovky střepů z nádob této keramiky, již tvůrci zdobili rovnými či zavinutými čarami.
První evropští zemědělci této kultury sídlili hojně i v českých zemích, k jejich nejznámějším sídlištím u nás patřily Bylany, Předměřice či Mohelnice u Zábřehu na Moravě.
Ilustrační foto: archiv
