Archeologové odkrývají v Pasohlávkách na Brněnsku základy někdejšího polního římského lazaretu. Byl součástí rozsáhlého opevněného komplexu, který si ve druhém století našeho letopočtu za vlády císaře Marka Aurelia postavila u Jantarové stezky na kopci Hradisko desátá římská legie.
Lazaret z Pasohlávek je největším zařízením svého druhu, které se z tohoto období dochovalo v oblasti na sever od Dunaje, řekl dnes archeolog Balázs Komoróczy.
Hradisko bylo za Marka Aurelia nejsevernější výspou římského impéria ve střední Evropě. Desátá legie sídlila na barbarském území, kde měla držet pod kontrolou germánské kmeny.
ČTĚTE TAKÉ: Římané na Slovensku zřejmě postavili sídlo králi Vandalů
Z původního lazaretu zbyly jen nepatrné základy. Důvodem jsou intenzivní pozemní práce, které byly před třiceti lety spojeny s výstavbou vodního díla Nové Mlýny. Lazaret byl 60 metrů dlouhý a asi 45 metrů široký. Sloužil k léčbě a relaxaci stovek Římanů.
Vědci o jeho existenci věděli léta. Do odkrytí základů se ale pustili až nyní, a to v souvislosti s plánovanou výstavbou termálních lázní v Pasohlávkách. Archeologové budou usilovat o to, aby rekreační komplex připomněl také římskou historii. "Za pomoci dlažby nebo keřů v terénu lze zvýraznit místa, kde se nacházejí základy lazaretu," uvedl Komoróczy.
Římské působení v oblasti současných Nových Mlýnů přibližuje expozice otevřená před dvěma roky v zámku v Mikulově. Příchozí v ní naleznou stříbrný vojenský krunýř, mince s vyobrazením císaře Marka Aurelia, cihly a střešní tašky se znakem desáté legie, nářadí a zbraně Římanů. Velkou raritou je hrob germánského náčelníka z této doby, který se u Hradiska našel.
Foto: ČTK
