Historie sluneční soustavy
Asteroidy přinesly na planety uhlík
07.01.2013 14:10
Analýza povrchu tělesa Vesta z pásu planetek mezi oběžnými drahami Marsu a Jupitera ukazuje, že uhlík na jejím povrchu pochází z dopadů asteroidů. Stejný proces mohl přinést uhlík i na dnešní plnohodnotné kamenné planety, včetně té naší. Bez něj bychom tu nebyli.
Uhlík je veledůležitý prvek. Jeho unikátní vlastnosti umožňují tvořit dlouhé molekuly, které se dají navzájem skládat jako kostky lega. Na uhlíku je založen veškerý známý život. Čas od času se vynoří i spekulace, že by mohl existovat i život založený na křemíku. Ten je uhlíku podobný a v periodické tabulce prvků je hned pod ním. Většina biochemiků je ale ohledně možnosti křemíkového života skeptická. Bez uhlíku se živé bytosti, jak je známe, neobejdou. Přitom to není prvek, kterého by bylo ve sluneční soustavě nějak zvlášť hodně.
Na rodící se planety, včetně Země, se musel odněkud dostat. Podle mezinárodní skupiny vědců, vedené Vishnuem Reddym z univerzity v Severní Dakotě stouplo množství uhlíku na planetách po nárazech asteroidů. Tvrdí to na podkladu analýzy fotografií ze sondy Dawn. Tu vypustila NASA v červenci 2007. Její cíl je hlavní pás planetek, oblast sluneční soustavy mezi oběžnými drahami Marsu a Jupitera, přeplněná množstvím malých těles. Jsou mezi nimi i tři trpasličí planety, Ceres Vesta a Pallas.
Trpasličím planetám se říká také protoplanety. Geologové předpokládají, že podobná tělesa byla kdysi základem i současných kamenných planet. Z protoplanet v pásu asteroidů by se taky jedna stala, nebýt gravitace plynného obra Jupitera. Sonda Dawn vstoupila na oběžnou dráhu Vesty v červenci 2011. Pořídila množství detailních fotografií a dalších měření, a zase ji opustila v září loňského roku. Ještě má v plánu Ceres.
Vesta je těleso kulového tvaru o průměru asi 530 kilometrů. Před čtyřmi a půl miliardou let prošel její povrch kompletním roztavením. V současnosti už ale není vulkanicky aktivní. Fotografie ze sondy ukázaly oblasti pokryté dvěma typy materiálu. Světlým a tmavým. Tmavý materiál je bohatý na uhlík. Podle výzkumníků není na planetce doma, přinesly ho asteroidy, které Vestu kdysi bombardovaly. Vyplývá to z jeho polohy na povrchu protoplanety, kterou vědci detailně zmapovali.
Tmavého materiálu je nejvíc okrajích kráteru na jižní polokouli. Jmenuje se Veneneia. Vznikl pravděpodobně srážkou s neznámým, relativně pomalým tělesem. Je starý nejméně dvě miliardy let. Vědci naprogramovali matematický model, který dopad takového tělesa simuloval. Materiál se v počítači rozprskl stejně jako na povrchu skutečné planetky. Není to důkaz, ale je mu to tak blízko, jak to jen jde. Uhlík se našel i v tzv. HED meteoritech. Je to druh kamenů spadlých z nebe, o nichž si geologové myslí, že by mohly pocházet právě z Vesty.
Na Zem se dostaly asi po nějaké její srážce s menším tělesem, možná i té, která vytvořila kráter Veneneia. Elektromagnetické spektrum světla odraženého tmavým materiálem na povrchu Vesty se shoduje se spektrem získaným v laboratoři po ozáření HED meteoritů laserem. Zdá se tedy být velmi pravděpodobné, že dopady asteroidů na protoplanety v počátcích sluneční soustavy zvyšovaly koncentraci uhlíku na jejich povrchu. V případě Země tak mohly stát i za vznikem života
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.