Nová pozorování odhalila, že hvězdy se rodí i na okrajích galaxií a nikoli pouze v jejich centrálních oblastech. Počet nově vznikajících hvězd je tak mnohem větší, než se astronomové dosud domnívali. Vysvětlení nabízí článek v dnešním vydání časopisu Nature.
Nápovědou, že v nějaké oblasti vesmíru vzniká větší počet hvězd, je pro astronomy takzvaný H-alfa signál. Jedná se o červené světlo o vlnové délce 656 nanometrů, které vydávají ionizované atomy vodíku při zrodu velmi hmotných hvězd. Klasická astronomická poučka říká, že poměr počtu těžkých a lehkých hvězd je stálý - na jednu hvězdu vydávající záření v H-alfa části spektra by mělo připadat 230 lehčích hvězd. Takže čím silnější H-alfa záření astronomové v určité oblasti vesmíru pozorují, tím více hvězd tam vzniká.
Na okrajích diskových galaxií (včetně naší Mléčné dráhy) intenzita H-alfa signálu prudce klesá. Astronomové z toho usuzovali, že se tam žádné hvězdy nerodí. "Tvrdilo se, že tam existuje příliš málo plynné hmoty, ze které by hvězdy mohly vznikat," říká Jan Pflamm-Altenburg z Bonnské univerzity, jeden z autorů článku v Nature.
Hvězdné kolébky na okrajích galaxií
Nová pozorování ale tuto starou "pravdu" zpochybňují. Ukazuje se, že hvězdy se rodí i za hranicemi oblasti, z níž k nám proniká signál H-alfa. "Toto pozorování znamenalo pro astronomickou komunitu docela velkou hádanku," říká druhý autor článku, australský astrofyzik českého původu Pavel Kroupa, který v současnosti působí na Bonnské univerzitě.
Pavel Kroupa a Jan Pflamm-Altenburg nabízejí vysvětlení: těžké hvězdy se rodí jen ve velkých hvězdokupách ve středových oblastech galaxií. Na galaktických okrajích jsou menší hvězdokupy, v nichž vznikají jen lehké hvězdy. H-alfa signál proto z těchto oblastí nepřichází. Astronomové, kteří používají poměr 1:230 k odhadu počtu vznikajících hvězd na základě pozorovaného signálu H-alfa, tedy počet nově zrozených hvězd podhodnocují.
Foto NASA, Profimedia
