Britští vědci hledají vysvětlení záhady mizejících ptáků

Na Farneských ostrovech se nečekaně o třetinu zmenšila tamní populace papuchalků a britští zoologové netuší, proč se tak děje. Nasadili proto moderní technologii, s jejíž pomocí chtějí zjistit, kde tito rackovití ptáci tráví zimu. Informoval o tom server BBC News.

Farneské ostrovy jsou domovem vůbec největší papuchalčí kolonie na území Británie. Až do roku 2003 se jejich populace zvětšovala na 55 500 párů. Počítalo se, že přírůstek trvá a v roce 2008 mělo v kolonii být 70 až 80 tisíc párů. Vědce ale čekalo překvapení, neboť při loňském sčítání zjistili, že se na ostrovy po zimě vrátilo o třetinu párů méně, než jich bylo před pěti lety, jenom 36 500.

Důvod neznají oni ani ochranáři přírody. Přitom minulé léto bylo na Farneských ostrovech příznivé a papuchalci, kteří odlétali na zimu, byli zdraví. Poznat příčinu jejich úbytku může být důležité i pro jejich ochranu na jiných lokalitách.

Běžně používané vysílače, které předávají informace přes satelit, jsou v případě mladých papuchalků často nepoužitelné, protože jsou moc těžké. Vědci se proto rozhodli pro jakési zápisníky pracující na bázi GPS. Jsou k ptačímu tělíčku přilepeny lepidlem, které se do čtyř dní rozpadne. Do té doby ale zařízení zaznamenává pozici opeřence po minutách. Data se pak dají z posbíraných štítků odečíst a vyhodnotit.

Poskytnou však pouze informace o tom, co papuchalci dělají na Farneských ostrovech v létě, nikoli o tom, kam odlétají a co dělají v zimním období, v němž jich zřejmě mnoho hyne. Zoologové jim proto teď na tělo připevňují geolokátory jiného typu. Zařízení je mnohem menší než čtečky GPS a může zůstat na místě neomezenou dobu. Zaznamenává úroveň světla, úsvit a západ slunce. Z dat se dají vypočítat zeměpisné souřadnice, na nichž se jedinec v danou chvíli nacházel.

"Poslouží to pro zachycení období, v němž ptáci nehnízdí a o němž nic nevíme. Domníváme se, že tu dobu tráví v Severním moři, ale je to tak opravdu? To, co se s nimi děje v zimě, je důležité. Jestliže to má vliv na zdraví dospělých, pak to má důsledky pro celý druh," říká Richard Bevan z univerzity v Newcastlu.

Foto: profimedia.cz