Chcete, aby vaše děti byly šťastné a spokojené? Buďte takoví i vy. Má to však háček - musíte na tom začít pracovat ještě předtím, než vůbec začnete o početí dítěte uvažovat. Stav mysli rodičů totiž teoreticky může chemicky působit na geny v pohlavních buňkách a tím ovlivnit vývoj budoucího dítěte.
Výše zmíněný háček ale není jediný. Neví se totiž, jak přesně vztah mezi náladou a geny v pohlavních buňkách funguje - zda se skutečně jedná o významný faktor a jak se konkrétně projevuje.
Endorfiny pro spermie a vajíčka
Uvolňování endorfinů v mozku je spojeno s pocity štěstí, s dobrou náladou a tlumením bolesti. Ale jejich působení se neomezuje pouze na nervovou soustavu, ovlivňuje například i pohlavní buňky.
Mexický vědec Halabe Bucay nyní v časopise Bioscience Hypotheses na základě těchto faktů zveřejnil spekulativní článek, v němž uvažuje o možném vlivu endorfinů a dalších látek spojených s činností nervové soustavy na geny v pohlavních buňkách. Změna aktivity těchto genů by se v budoucnu projevila v organismu dítěte, které by tak „zdědilo" ozvěnu nálad svých rodičů.
"Je to zajímavý nápad. Chtěli jsme ho publikovat, abychom zjistili reakce ostatních vědců a abychom se jich mohli touto cestou zeptat, zda mají k dispozici nějaká data, která by tuto myšlenku podpořila nebo naopak vyvrátila. Právě k tomu je náš časopis určen: stimulovat debatu o nových myšlenkách - čím revolučnějších, tím lépe," vysvětluje editor časopisu Williams Bains důvody, proč na první pohled značně divoký článek vyšel.
Epigenetika na vzestupu
Úvaha mexického vědce nemusí být tak ztřeštěná, jak se na první pohled zdá. V posledních letech se totiž stále více ukazuje, že geny skutečně mohou být ovlivněny způsobem našeho života.
Dlouho se přitom mělo za to, že geny jsou neměnné - nepočítáme-li občasné mutace. Dítě tedy může po otci zdědit sklony k alkoholismu, nikoli však jeho pivní břicho. Zdědit je možno matematický talent, nikoli znalost integrálního počtu... Geny se zkrátka během života nemění, takže způsob života (včetně kvality stravy, čistoty životního prostředí nebo výchovy) na ně nemá žádný vliv. Toto pravidlo však neplatí absolutně.
Odborníci přikládají stále větší význam takzvané epigenetice. Geny sice zůstávají neměnné, působením faktorů vnějšího prostředí se však mění jejich aktivita. Každá z buněk lidského těla obsahuje kompletní genetickou informaci potřebnou pro fungování celého organismu, v každé z buněk jsou však „zapnuté" pouze některé geny, ostatní „spí". A informace o tom, které geny se mají zapnout, se může dědit podobně jako geny samotné.
Hypotéza o vlivu endorfinů na aktivitu genů v pohlavích buňkách je v souladu s tímto epigenetickým působením. Teoreticky je tedy skutečně možné, že stav mysli budoucích rodičů má přímý vliv na geny jejich dosud nenarozených dětí. Zatím však pro to chybějí spolehlivé důkazy.
Ilustrační foto: profimedia.cz
