Cenu Akademie věd dostali přírodovědci i etnologové

Akademie věd včera ocenila zkušené starší i mladé vědce a nejlepší řešitele grantů. Diplomy jim předal předseda akademie Václav Pačes už tradičně při slavnostním setkání v pražské vile Lanna za účasti ředitelů akademických pracovišť a dalších hostů.

V kategorii starších vědeckých pracovníků si cenu odnesl Marian Karlický z Astronomického ústavu, který sleduje erupce na povrchu Slunce. Elektromagneticky aktivní nanomateriály na základě oxidu titaničitého a uhlíku vynesly ocenění Ladislavu Kavanovi a Martinu Kalbáčovi z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Pracují na tom, jak nejlépe a nejlevněji využít sluneční energii. V porovnání s křemíkovými články by byly ty jejich, vyrobené z oxidu titaničitého, třikrát levnější, uvedl Kavan.

Z mladých vědců zaujal Akademickou radu souborem matematických prací Martin Ondreját z Ústavu teorie informace a automatizace. Ocenění se dostalo také Janu Sudovi a Pavlu Trávníčkovi z Botanického ústavu za biologické a ekologické výzkumy. Filozofa Pavla Blažka rada ocenila za vědeckou práci o tom, jak středověcí autoři čerpali z Aristotelovy etické a sociálně filozofické analýzy manželství.

Za třísvazkové dílo "Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska," které patří k nejrozsáhlejším tohoto druhu v Evropě, byli oceněni Stanislav Brouček, Lubomír Tyllner, Lydia Petráňová, Jiří Traxler a Josef Vařeka z Etnologického ústavu.

Grantové úkoly nejlépe podle Akademické rady řešily autorské týmy Ústavu pro hydrodynamiku, Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Ústavu dějin umění. Historičky umění Lenka Bydžovská a Polana Bregantová z Akademie věd a Karel Srp z Galerie hlavního města Prahy knižně zpracovali mimořádnou osobnost avantgardního malíře a grafika Jindřicha Štyrského.

Foto NASA, Profimedia