Klimatolog Kamil Láska z brněnské Masarykovy univerzity nainstaloval v uplynulých dnech v okolí vznikající české polární základny na Špicberkách meteorologické stanice, které poskytnou vědcům podrobné informace o tamním počasí a klimatických podmínkách. Data z nich poslouží k výzkumu biologické pestrosti Arktidy.
"Zkoumáme nejen samotné počasí, ale i další data, jako například celkovou vlhkost nebo teplotu půdy a jejího podloží," uvedl Láska. Doplnil, že získané informace jsou důležité pro výzkum rostlin, které rostou v nehostinných podmínkách severu.
Láska se podílí také na obdobném měření v Antarktidě, kde brněnská Masarykova univerzita provozuje polární stanici J. G. Mendla. Tam je součástí výzkumu snaha popsat život nižších rostlin (řas, mechů a lišejníků) v takzvaných antarktických oázách. Jsou to místa, na nichž vzniká život po ústupu ledovců.
Na jihu lze na antarktickém Rossově ostrově zkoumat kromě těchto nižších rostlin také dva druhy cévnatých rostlin. Jiné tam nerostou. Na severu je druhová pestrost bohatší. Na Špicberkách bylo popsáno již 140 cévnatých rostlin.
Měření jsou velmi složitá. "Na Špicberkách chceme také zkoumat ústup tamního ledovce. V oblasti patrně nainstalujeme ještě jednu až dvě stanice. Již nyní bychom ale měli mít poměrně podrobné informace ze současných měření," uvedl Láska. Zatímco na jihu může klimatologa při jeho práci v terénu ohrozit jen nepřízeň počasí, na severu se musí mít na pozoru například před ledními medvědy. Jeden z nich v minulosti už meteostanici poškodil.
Severní stanici buduje Jihočeská univerzita na souostroví Špicberky. K vědeckým účelům hodlá adaptovat bývalou chatu lovců ledních medvědů na severu centrálního zálivu Isfjord v blízkosti starého ruského hornického města, které je nyní opuštěné.
Oba projekty jsou podle odborníků velmi důležité. Dokazují, že čeští vědci jsou schopni se zapojit do špičkového mezinárodního polárního výzkumu, který souvisí nejen se vznikem života v nehostinných podmínkách, ale také se změnou klimatu.
Foto: Profimedia
