V Česku se zvyšuje podíl lidí s nadváhou a obézních, a to i mezi dětmi. Shodují se na tom všichni odborníci, ale rozcházejí se v konkrétních údajích, protože jednotlivé studie nejsou zcela srovnatelné. Podle Rudolfa Poledneho z Institutu klinické a experimentální medicíny má normální váhu v současné době přibližně jen 30 procent dospělé populace. Ve věku nad 45 let dosahuje ideálních hodnot jenom pětina lidí. Rudolf Poledne říká, že počet obézních Čechů se od 50. let minulého století zvýšil třikrát až čtyřikrát. Skutečné srovnání však podle jeho názoru umožňuje až studie zaměřená na monitorování rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, která je prováděna od roku 1982. Podle ní jsou na tom Češi o něco málo hůř než před deseti roky. Jejich hmotnost se snížila v období od konce 80. let do roku 1992, kdy výrazně vzrostly ceny potravin. Od roku 1992 Češi opět svou váhu zvyšovali. K tomuto trendu podle jeho názoru přispívá i současná relativně nízká cena potravin, která stoupá pomaleji než průměrné mzdy.
Vedle potravinové hojnosti se na zvyšování podílu lidí s nadváhou a obezitou negativně podílí úbytek pohybu. Například na venkově se prudce snížil podíl obyvatel, kteří vykonávali fyzicky namáhavou práci v zemědělství, a zároveň vzrostl počet automobilů, takže lidé už téměř nikam nechodí pěšky, uvedl Poledne.
Marie Kunešová z Endokrinologického ústavu řekla, že v průběhu čtyř až pěti let se podíl lidí s nadváhou a obezitou zvýšil o tři procenta. V současné době podle Kunešové nemá v Česku optimální hmotnost přibližně polovina dospělých lidí. S nadváhou se potýkají nejčastěji lidé ve středním a vyšším věku. Zvyšuje se i hmotnost českých dětí. Mezi dospívající mládeží je situace lepší, ale v poslední době se zvyšuje podíl dospívajících dívek a dokonce i chlapců s podváhou. Tři čtvrtiny dětí ve věku od šesti do 12 let má normální váhu, desetina dětí má nadváhu a desetina je dokonce obézní. Ve věkové kategorii 13 až 17 let má optimální váhu 83 procent dětí, šest procent se potýká s nadváhou a čtyři procenta s obezitou. Kunešová upozornila na to, že u žen se váha zvyšuje především v době po klimakteriu, kdy začínají tloustnout na břiše. Do té doby se jim tuk ukládal na zadních partiích a v bocích. Muži přibývají ve všech věkových kategoriích zejména na břiše. Přitom právě ukládání tuku kolem pasu je nejvíce spojeno se zdravotními riziky, zdůraznila Kunešová.
Dostatek potravy, změněné sociální podmínky a zlepšující se zdravotní péče ovlivňují nejen váhu, ale i výšku populace. Miroslav Prokopec ze Státního zdravotního ústavu poukázal na to, že průměrná výška dvacetiletých mužů se v minulém století zvyšovala v některých desetiletích až o 1,5 centimetru. Průměrnou výšku ovlivňovala i profese, například úředníci byli vyšší než dělníci a nejmenší byli zemědělci. Průměrná výška dívek rostla pomaleji. Měnil se i věk dospívání. Dívky na konci 19. století v průměru dospívaly v 17 letech. O 60 let později to bylo již ve 13 letech.
Podle analýzy trendů tělesné výšky české populace, jejíž hlavní autorkou byla Monika Kovářová, byl zjištěn na počátku 20. století rozdíl v průměrné výšce osmiletých dětí v závislosti na velikosti obce, ve které děti žily. Děti z malých míst byly nejmenší, děti z měst byly nejvyšší. Na počátku třetího tisíciletí již tyto rozdíly zjištěny nebyly. Podle stejné studie v roce 1895 dosahovali dvanáctiletí chlapci a dívky stejných hodnot výšky a váhy jako dnešní devítileté děti.
Ilustrační foto: ČTK, Petra Mášová
