Z kmenových buněk lze vypěstovat „náhradní díly" pro nemocné tělo. Získávají se z embryí, což mnozí vnímají jako etický problém. Druhou možností je „přeškolit" dospělé buňky. Čeští vědci nyní přišli na způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s vyšší efektivitou.
Kmenové buňky představují jednu z největších nadějí medicíny. Nejsou specializované pro žádnou konkrétní funkci. Lze z nich tedy vypěstovat nejrůznější buněčné typy a využít je při léčbě řady chorob a úrazů. Vyspraví například poškozenou míchu nebo srdeční sval postižený infarktem.
ČTĚTE TAKÉ: Češi vylepšují léčbu poranění míchy kmenovými buňkami
Problém „rozebraných" embryí
Terapeutické využití kmenových buněk je teprve na počátku, do budoucna se však jedná o velmi slibnou metodu. Lze je sice získat z lidských embryí, tento postup však naráží na četné protesty. Za prezidenta George Bushe například Spojené státy z federálních prostředků jejich výzkum vůbec nepodporovaly.
ČTĚTE TAKÉ: Bushův zákaz padl, USA opět využívají kmenové buňky
Vědci využívají embrya, která na klinikách asistované reprodukce zbyla po oplodnění ve zkumavce a jsou stejně odsouzena k zániku, protože nebudou nikdy vnesena do matčiny dělohy.
Především církve a křesťanské organizace však proti jejich využití protestují, protože podle jejich názoru lidská bytost vzniká už při splynutí vajíčka se spermií. "Rozebrání" embrya na kmenové buňky je tedy z tohoto úhlu pohledu eticky nepřípustné, protože je spojeno se smrtí člověka.
Jde to i jinak
V posledních letech se rozvíjí alternativní metoda tvorby kmenových buněk. Japonské a americké vědecké týmy objevily způsob, jak na kmenové buňky přeškolit dospělé tělní buňky, například z kůže. Zvládnou to už i čeští vědci. Metoda se však zatím potýká s řadou problémů. „Přeškolit" se daří jen velmi malé procento buněk a jejich ochota přeměnit se poté v nejrůznější buněčné typy také není stoprocentní.
ČTĚTE TAKÉ: Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk
Tento přístup nicméně přináší hned dvě výhody. Jednak se obejde bez embryí, jednak lze tímto způsobem připravit buňky geneticky totožné s buňkami pacientova těla. Nehrozí tedy, že je imunitní systém odmítne jako cizí. V případě embryonálních kmenových buněk by do nich bylo nutno klonováním vnést genetickou informaci pacienta, což metodu velmi komplikuje.
Český objev: Zdroj problémů odstraněn?
Tým Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ve spolupráci s Pennsylvánskou univerzitou nyní v časopise Current Biology publikoval výsledky svého výzkumu, který by mohl efektivitu přípravy kmenových buněk zefektivnit.
V živočišných buňkách hrají důležitou úlohu molekuly takzvané mikroRNA. Jedná se o krátké řetězce molekuly, která se svou strukturou podobá známější DNA - nositelce dědičné informace. Mají důležitou funkci: blokují aktivitu nejrůznějších genů a tím rozhodují o tom, jak se buňka bude projevovat. Bez nich by buňka „nevěděla", zda se má chovat jako neuron, jaterní buňka nebo třeba jako bílá krvinka.
Čeští vědci zjistili, že v savčím vajíčku je funkce těchto molekul potlačena. Vajíčko se bez nich obejde a je naopak pravděpodobné, že by jeho vývoji naopak škodily. V tom může vězet hlavní příčina problémů s přeškolováním dospělých buněk na buňky kmenové. Pokud se podaří mikroRNA „vypnout", buňka by měla být mnohem ochotnější vzdát se své specializace a získat charakter buňky kmenové.
Experimenty na myších tuto hypotézu potvrzují. Další výzkum ukáže, zda Češi skutečně odstranili velký problém, který dosud využití „přeškolených" buněk v lékařské praxi komplikoval.
Foto: profimedia.cz
