Éra bezpilotních letounů
Česko uchvátily drony, pomáhají zemědělcům i energetikům

Dronů pro komerční využití je v Česku čím dál víc, jen proti loňsku se jejich počet ztrojnásobil. Bezpilotní letouny se učí využívat státní instituce i soukromé firmy. Drony například pomáhají kontrolovat sloupy vysokého napětí, odhalují vady při výstavbě nových silnic a zanedlouho budou pomáhat při zásazích policii nebo hasičům. Celkem k začátku října eviduje Úřad pro civilní letectví (ÚCL) 150 letadel bez pilota určených k jiným než rekreačním účelům. Ke stejnému datu vloni to bylo 47 stojů a v roce 2013 prakticky žádné drony registrovány nebyly, řekl mluvčí úřadu Vítězslav Hezký.

"Pro policii jsme létali několik cvičení, kdy oni potřebují pohled ze vzduchu na zasahující jednotku," řekl Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, která má registrovaných šest těchto létajících zařízení. Výhodou dronu proti vrtulníku je totiž podstatně lacinější provoz. Zatímco letová hodina vrtulníku stojí desetitisíce korun, u dronu jde o desetikoruny, dodal ředitel městské příspěvkové organizace.

Zatím ale podle Šantory pomáhaly drony složkám integrovaného záchranného systému jen při cvičeních. Naostro by se ale do akce mohly zapojit už tuto neděli, kdy se bude v Plzni konat fotbalové utkání mezi domácím týmem a pražskou Spartou, při kterém si policie vyžádala pořizování záznamu z okolí stadionu. Využití dronů pro tuto konkrétní akci ale musí nejprve schválit letecký úřad.

Právě problémy se schvalováním jsou hlavní překážkou pro efektivní využívání těchto strojů. Na každou akci je totiž potřeba konkrétní povolení, což prakticky vylučuje ostré nasazení. Pokud začne hořet, není možné včas vyřídit všechna povolení, dodal Šantora s tím, že ale určité pravomoci rozhodnout o nasazení dronů má v takovémto případě i velitel zásahu.

Nejčastěji se ale bezpilotní prostředky používají k leteckému fotografování pro potřeby mapování nebo natáčení videa pro propagační účely, do reklamy nebo pro televizi. Využití nachází ale například i v zemědělství, kde například mohou odhalit konkrétní část pole, kterou je potřeba přihnojit, nebo v energetice, kde dokážou nahradit práci techniků kontrolujících technický stav sloupů vysokého napětí.

Zatímco parta techniků zvládne během dne zkontrolovat tři sloupy, pomocí dronu je možné jich zkontrolovat za den až 15, uvedl Jakub Karas, spolumajitel firmy Upvision, která při kontrole přenosové soustavy spolupracuje s energetickou společností E-ON. "Není to ale tak, že by měly vzít práci lezcům, ale naopak je efektivně posílat jen tam, kde je to potřeba," doplnil. Robot totiž stále nedokáže objevené poruchy sám odstranit, tuto práci proto musí za něj nakonec přijet udělat člověk.

Povinnost evidovat bezpilotní letoun na Úřadu pro civilní letectví podléhají všechny stroje včetně modelů letadel s hmotností převyšující 20 kilogramů. Pokud ale bude dron nebo model využívaný komerčně, tedy nikoliv pro rekreační létání, musí jeho majitel zažádat o povolení k jeho provozování i tehdy, pokud je lehčí než uvedených 20 kilogramů, dodal Hezký. Ze státních institucí si například o možnost komerčně využívat drony zažádal Státní ústav jaderné a biologické ochrany nebo správce elektrické přenosové soustavy Čeps.