Podruhé v krátké době vybral Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako astronomickou fotografii snímek komety Neowise, který pořídil český fotograf a přímo z Česka.
Ve čtvrtek NASA zveřejnila fotografii Petra Horálka Dlouhé ohony komety Neowise, který zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku. V sobotu NASA zvolila za fotografii dne snímek brněnského fotografa a matematika Miloslava Druckmüllera. Informoval o tom Horálek, jehož tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát.
Kometu Neowise lze v těchto dnech pozorovat na noční obloze pouhýma očima a patří k nejjasnějším kometám za poslední roky. V Česku vůbec nezapadá za obzor, je viditelná celou noc nízko nad severním obzorem. Ve čtvrtek 23. července proletí nejblíže k Zemi, bude od ní vzdálena stejně jako Země od Slunce. Poté již začne znatelně slábnout. "Očima daleko od aglomerací bychom ji mohli spatřit ještě na počátku srpna," uvedl astronom a fotograf Horálek.
Oceněný Horálkův snímek vznikl v noci z 13. na 14. července z vyhlídky na Suchý vrch od Jablonného nad Orlicí. Kometa se nachází v okamžiku, kdy téměř přesně pod ní, hluboko pod obzorem, leží Slunce. Díky tomu namodralý, takzvaný iontový ohon komety míří téměř kolmo vzhůru a lze v něm rozeznat jakési uzliny, které jsou způsobeny reakcí ionizovaného plynu na sluneční vítr, popsal Horálek.
Horizont Suchého vrchu zvýrazňuje světelné znečištění z polského Klodzka, modrý nádech obloze dává svit Měsíce v poslední čtvrti. Na fotografii lze rozeznat i rozhlednu na Suchém vrchu nebo vysílače.
Astronomický snímek dne NASA (APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější fotografie vesmíru, kterou pro každý den vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff. Mottem APODu je "Objevujte vesmír" a od roku 1995, kdy výběr začal, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 jazyků včetně češtiny, o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula. Na sociálních sítích APOD sledují stovky miliony návštěvníků denně.
Za pětadvacetiletou historii APODu se podařilo uspět ve výběru několika českým autorům, nejčastěji bodují Horálek a Druckmüller. Kompletní seznam českých a slovenských úspěchů lze najít na webu České astronomické společnosti.
