Akademie věd v úterý ocenila za vynikající výsledky dva autorské týmy - jeden z nich zkoumá bičíkovce, kteří mají na svědomí šíření tropických nemocí, druhý se zabývá rozpoznáváním objektů pomocí fúze obrazů. "Jde o projev osobního uznání za mimořádné vědecké výsledky," řekl předseda Akademie věd Václav Pačes.
"Zabýváme se studiem parazitů, kteří v České republice nic nezpůsobují, ale zabíjejí v tropických zemích," řekl vedoucí týmu biologů Julius Lukeš. Jeho skupina zkoumá tyto parazity z hlediska molekulární biologie. To znamená, že se snaží odhalit funkci osmi tisíc genů, které má každá buňka tohoto bičíkovce. Slibují si od toho nalezení nových způsobů léčení tropických nemocí, jako je například africká spavá nemoc.
Tým Jana Flussera počítačově zpracovává obrazy. Vyvíjí metody, které z několika nedokonalých obrázků dokážou udělat jeden lepší. "My to momentálně umíme udělat nejlíp na světě," pochlubil se. Výsledky tohoto výzkumu jsou použitelné u kamerových sledovacích systémů, ale i v lékařství a v mnoha dalších oborech, které pracují s nějakou počítačovou informací, kterou dále zpracovávají, dodal.
Z mladých vědeckých pracovníků si dnes odnesli ceny Petr Cintula za soubor logických a matematických prací, Luděk Bláha za výzkum vodních květů a sinic a za knihu Od jišuvu k Izraeli Jan Zouplna.
Ceny se udělují ve třech kategoriích: za dosažené výsledky vynikajícího vědeckého významu, ocenění mladých vědeckých pracovníků do 35 let a cena za zvlášť úspěšné řešení grantových projektů. Letos udělila komise ceny jen v prvních dvou kategoriích a vybírala z 15 návrhů. "To znamená, že ocenění neudělujeme za každou cenu," poznamenal Pačes.
Zatímco nedávno poprvé udělované Praemium Academiae je určeno k zabezpečení týmové vědecké práce, dnes už tradičně udělované akademické ceny jsou osobním ohodnocením. V první kategorii dostaly týmy 100.000 korun, ve druhé 75.000 korun, uvedl předseda.
Foto: archiv
