Pět let jezdili čeští zoologové do národního parku Niokolo Koba na východě Senegalu. Zjišťovali informace důležité pro záchranu kriticky ohroženého poddruhu antilopy Derbyho a studovali i další obratlovce. Zpracování výsledků ještě probíhá, už dnes je však jisté, že výsledkem bude mimo jiné popis desítek nových druhů.
Práce v terénu měla poměrně dobrodružný charakter. „Senegal je jednou z nejzaostalejších zemí světa. Důsledky této skutečnosti si ale člověk uvědomí až na místě," říká vedoucí projektu, docent Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců. „V Senegalu jsou všichni zvyklí, že zahraniční expedice pracují především v klimatizovaných budovách, v dosahu vychlazeného piva. Do terénu vyjíždějí jen výjimečně. My jsme byli jediní, kdo spal pod širákem."
V kraji duchů a pytláků
Čeští zoologové jedli stejné potraviny jako jejich místní pomocníci, nestranili se jich, pomáhali s léčbou různých neduhů... Tím si postupně získali jejich důvěru, takže mohli pracovat i tam, kam by se ostatní zahraniční vědci vůbec nedostali, i kdyby o to stáli a vzdali se pohodlného zázemí Dakaru.
Vojákům, kteří měli českou expedici chránit, se do savany moc nechtělo, báli se duchů. Senegal je islámská země, animistická náboženství tam však stále mají velkou moc. V parku působí pytláci a ti při jednom setkání spustili střelbu, i když zřejmě jen do vzduchu. Vojáci sice odpověděli dávkou ze samopalu, ale na noc se zabarikádovali ve své chýši, zatímco čeští vědci spali ve spacáku venku.
Z diet bylo nutno mimo jiné uplácet hlavního strážce parku, aby vědcům vycházel vstříc a nechal je pracovat - přestože výzkumný projekt měl povolení senegalských úřadů. Češi po něm pojmenovali první nově popsaný druh, který nalezli. „Byla to parazitická hlístice," upřesnil Petr Koubek. Strážci to přesto zalichotilo.
V národním parku se během pěti let vystřídalo celkem 28 českých vědců a studentů z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Institutu tropů a subtropů České zemědělské univerzity, Národního muzea a Vysoké školy veterinární a farmaceutické.
Antilopa Derbyho
Národní park Niokolo Koba o rozloze 9000 km2 leží v savaně na východě země u hranic s Mali. Ze severu se postupně šíří poušť. Dosud v něm neproběhl žádný systematický zoologický výzkum, přestože je pravděpodobně posledním útočištěm západního poddruhu antilopy Derbyho. Ve volné přírodě zbývá méně než 200 jedinců.
Zoologové nasbírali asi 17 tisíc vzorků antilopího trusu, z něhož získali nejen informace o početnosti tohoto zvířete, ale i o jeho potravních zvyklostech. V chráněné oboře studovali také populační dynamiku stáda, jeho denní aktivity a sociální interakce. Vytvořili návrh záchranného managementu a zavedli plemennou knihu, v níž jsou zaznamenány veškeré údaje o každém jedinci ve stádě.
Nové druhy obratlovců
Čeští vědci zkoumali také ryby v periodických tůních a drobné savce, především hlodavce a netopýry. Ukázalo se, že rozlišit některé druhy přímo v terénu je prakticky nemožné, na pomoc musí přijít analýzy DNA, které stále probíhají. Už teď je podle zoologů jisté, že budou popsány řádově desítky nových druhů, především netopýrů a ryb.
Zvláště netopýři západní Afriky jsou poměrně málo prozkoumanou skupinou. Její lepší poznání má přitom i praktický význam. Netopýři totiž přenášejí různé nemoci, včetně obávaného viru ebola. Ten sice zatím v Senegalu zaznamenán nebyl, informace o ekologii a chování netopýrů jsou však aplikovatelné i na jiné oblasti.
„Němci loví netopýry ve skafandrech, my jsme zvířata brali do holých rukou," říká Petr Koubek. Za celých pět let se naštěstí nikomu z účastníků expedic nic vážného nestalo.
I když nechybělo mnoho. U jednoho ze studentů se rozvinula bakteriální infekce a nebýt včasného zásahu lékařů ve Francii, přišel by o ruku.
Foto: Jaroslav Červený
